Search
Back to search

Decision detail

I.ÚS 337/05

Court
Ústavní soud
ECLI
ECLI:CZ:US:2006:1.US.337.05
Date
18. 4. 2006
Text status
full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu I.ÚS 337/05 ze dne 18. 4. 2006

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy senátu Vojena Güttlera, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudkyně Ivany Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele K. M., zastoupeného Jiřím Hrbkem, advokátem, Komořanská 64, Praha 4, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. února 2005 čj. 17 Co 90/2005-52 a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 čj. 23 C 208/2004-41 ze dne 17. prosince 2004 s návrhem na jejich zrušení, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 4 a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení a A. H., zastoupené JUDr. Jiřím Davidíkem, advokátem, V Jezírkách 1545/16, Praha 4, jako vedlejší účastnice řízení, t a k t o :

I. Ústavní stížnost se odmítá.

II. Stěžovatel je povinen nahradit vedlejší účastnici náklady řízení ve výši 2150,- Kč, k rukám zástupce vedlejší účastnice JUDr. Jiřího Davidíka, advokáta, V Jezírkách 1545/16, Praha 4, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í : V ústavní stížnosti doručené Ústavnímu soudu 13. června 2005 se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných usnesení, jimiž byl stručně řečeno zamítnut návrh stěžovatele na vydání předběžného opatření, kterým by soud uložil žalované [vedlejší účastnici] povinnost zapnout jí vypnutou elektroinstalaci ... tak, aby byl obnoven přívod elektrické energie k vodnímu čerpadlu ... a přívod elektrické energie do všech společných prostor v domě v Praze 4, katastrálním území Modřany, a to v právní věci o úpravu poměrů spoluvlastníků nemovitostí, tj. stěžovatele a vedlejší účastnice.

Stěžovatel tvrdil, že postupem obecných soudů byla porušena jeho základní práva podle čl.

11 odst.

1 a 3, čl.

36 odst.

1 a čl.

38 odst.

1 Listiny základních práv a svobod.

Obvodní soud pro Prahu 4 Ústavnímu soudu sdělil, že stěžovatel vzal podáním ze dne 2. září 2005 zpět žalobu ve věci sp. zn.

23 C 208/2004, tj. ve věci, v níž byla vydána ústavní stížností napadená usnesení, s návrhem na zastavení řízení, neboť se stal na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14. června 2005 č. j.

42 C 268/2004-112, právní moc ze dne 5. srpna 2005, výlučným vlastníkem domu, který dosud spoluvlastnil stěžovatel a vedlejší účastnice.

Tím odpadl důvod, aby žalobce [stěžovatel] na žalobě dále trval.

K opakované výzvě Obvodní soud pro Prahu 4 doručil 24. února 2006 Ústavnímu soudu stejnopis svého usnesení č. j.

23 C 208/2004-72 ze dne 26. září 2005, právní moc výroku I. ze dne 27. října 2005, jehož výrokem I. bylo řízení zastaveno, neboť žalobce [stěžovatel] vzal žalobu zpět, protože předmět sporu odpadl.

Ve vztahu k řízení o ústavní stížnosti stěžovatel žádný úkon s ohledem na zastavení řízení v právní věci o úpravu poměrů spoluvlastníků nemovitostí neučinil, naopak ještě 16. srpna 2005, tj. v době, kdy již byl výlučným vlastníkem nemovitostí, Ústavnímu soudu sděloval, že souhlasí s upuštěním od ústního jednání.

Ve vztahu k řízení o ústavní stížnosti stěžovatel žádný úkon s ohledem na zastavení řízení v právní věci o úpravu poměrů spoluvlastníků nemovitostí neučinil, naopak ještě 16. srpna 2005, tj. v době, kdy již byl výlučným vlastníkem nemovitostí, Ústavnímu soudu sděloval, že souhlasí s upuštěním od ústního jednání.

Přesto však Ústavní soud nemůže odhlédnout od skutečnosti, že důvod sporu před obecnými soudy odpadl a že řízení, z něhož vzešla napadená rozhodnutí o zamítnutí návrhu na předběžné opatření, bylo pravomocně zastaveno.

Ústavní soud vycházeje z toho, že rozhodnutí o zamítnutí návrhu na předběžné opatření je svou povahou zatímní a nemá bezprostřední dopad na hmotněprávní pozici dotčeného subjektu, a tedy samo o sobě není způsobilé porušit jeho ústavně zaručená práva.

Kromě toho, i když napadená rozhodnutí o zamítnutí návrhu na předběžné opatření nebyla formálně zrušena, zpětvzetím žaloby a zastavením řízení ve své podstatě odpadl předmět ústavní stížnosti, a již jen z tohoto důvodu je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná.

Proto ji Ústavní soud podle § 42 odst.

2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Vedlejší účastnice ve svém vyjádření k ústavní stížnosti ze dne 19. července 2005 mimo jiné navrhla, aby Ústavní soud rozhodl podle § 62 odst.

4 zákona o Ústavním soudu o nákladech řízení vynaložených na její speciální právní zastoupení; podle specifikace požadovala 4500.- Kč na odměně advokáta podle § 8 vyhlášky č.

484/2000 Sb. a za dva úkony (převzetí zastoupení s plnou mocí a písemné podání k Ústavnímu soudu) podle vyhlášky č.

177/1996 Sb. po 75,- Kč, celkem 4.650,- Kč.

Podle § 62 odst.

4 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud v odůvodněných případech podle výsledků řízení usnesením uložit účastníkovi, aby zcela nebo zčásti nahradil vedlejšímu účastníkovi jeho náklady řízení.

Vzhledem k tomu, že stěžovatel neinformoval Ústavní soud o souběžně probíhajícím řízení před Obvodním soudem pro Prahu 4 o zrušení podílového spoluvlastnictví sp. zn.

42 C 268/2004, ani o rozsudku ze dne 14. června 2005, jímž bylo spoluvlastnictví zrušeno a bylo rozhodnuto, že výlučným vlastníkem nemovitostí je stěžovatel, že tento rozsudek posléze nabyl právní moci a že stěžovatel vzal v řízení, v němž bylo rozhodováno napadenými usneseními, zpět žalobu, protože předmět sporu odpadl, dospěl Ústavní soud k závěru, že je namístě návrhu vedlejší účastnice vyhovět, neboť jí náklady spojené s řízením o ústavní stížnosti vznikly chováním stěžovatele zcela zbytečně.

Přiznal jí však náklady v nižší než požadované výši, neboť vyhláška č.

484/2000 Sb. se na řízení před Ústavním soudem nevztahuje, konkrétně 2000,- Kč za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení s plnou mocí a písemné podání k Ústavnímu soudu) podle § 7 ve spojení s § 9 odst.

3 písm. g) vyhlášky č.

177/1996 Sb. a 150,- Kč jako náhradu hotových výdajů za dva úkony právní služby podle § 13 odst.

3 vyhlášky č.

177/1996 Sb.

Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. dubna 2006 Vojen Güttler v. r. předseda senátu