Decision detail

I.ÚS 193/05

Court: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2005:1.US.193.05
Date: 27. 9. 2005
Text status: full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu I.ÚS 193/05 ze dne 27. 9. 2005

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Ing.

P., zastoupené Mgr.

Vladislavem Šintákem, advokátem se sídlem Liberec, ul.

8. března 12, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9.

12.

2004, čj.

24 Co 605/2004 - 39, usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 29.

2004, čj.

E 878/2004 - 23, rozhodnutí Okresního úřadu v Semilech ze dne 27.

2002, čj.

RR/443/01/-330/Nn, a rozhodnutí Městského úřadu v Lomnici nad Popelkou, stavebního úřadu, ze dne 23.

10.

2001, čj. stav.

765/99/285/Tš, t a k t o : Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í : Stěžovatelka navrhla zrušení v záhlaví uvedených usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen "krajský soud"), Okresního soudu v Semilech (dále jen "okresní soud"), rozhodnutí Okresního úřadu v Semilech (dále jen "okresní úřad") a rozhodnutí Městského úřadu v Lomnici nad Popelkou (dále jen "městský úřad").

Uvedla, že okresní soud nařídil výkon rozhodnutí městského úřadu odstraněním stavby oplocení.

Stěžovatelka tvrdí, že správní i soudní orgány jí odňaly právo na spravedlivý proces, byla opakovaně bezdůvodně šikanována a diskriminována a byla poškozena ve svých vlastnických právech.

Důvodem diskriminačního postupu správních orgánů je podle stěžovatelky to, že s městem Lomnice nad Popelkou a také s jeho bývalými představiteli vede majetkové spory související s restitucí rodinného majetku.

Předmětné oplocení má zabránit pronikání zvířat ze sousedních pozemků a působení škod na hospodářských zvířatech stěžovatelky.

Pro postup správních orgánů není doložena existence žádného zásadního obecného právního zájmu.

Z rozhodnutí Městského úřadu v Lomnici nad Popelkou, stavebního úřadu, ze dne 23.

10.

2001, čj. stav.

765/99/285/Tš, bylo zjištěno, že stěžovatelce bylo nařízeno, do 30.

2002 odstranit stavbu - oplocení (dřevěné sloupky zapuštěné do země, s drátěným ocelovým pletivem).

Rozhodnutím Okresního úřadu v Semilech ze dne 27.

2002, čj.

RR/443/01/-330/Nn, bylo rozhodnutí městského úřadu potvrzeno.

Návrh na povolení obnovy řízení byl zamítnut rozhodnutím Okresního úřadu v Semilech, referátu regionálního rozvoje, ze dne 21.

11.

2002, čj.

RR/243/02-339/Nn.

Toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, ze dne 6.

2003, čj.

KÚLK 1856/2003-339.2-post.

Ze sdělení Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 6.

2004, čj.

12244/03-63/1076, vyplývá, že ministerstvo odložilo, jako nedůvodný, podnět stěžovatelky k přezkoumání rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje mimo odvolací řízení.

Usnesením Okresního soudu v Semilech ze dne 29.

2004, čj.

E 878/2004 - 23, byl nařízen, podle vykonatelného rozhodnutí Městského úřadu v Lomnici nad Popelkou, stavebního úřadu, ze dne 23.

10.

2001, čj. stav.

765/99/285/Tš, ve spojení s rozhodnutím Okresního úřadu v Semilech ze dne 27.

2002, čj.

RR/443/01/-330/Nn, výkon rozhodnutí odstraněním stavby.

Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9.

12.

2004, čj.

24 Co 605/2004 - 39, bylo usnesení okresního soudu potvrzeno.

V odůvodnění krajský soud zrekapituloval průběh řízení před správními orgány.

S odkazem na ustanovení § 52 odst.

1 zákona č.

71/1967 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, uvedl, že rozhodnutí jsou v právní moci.

Jestliže stěžovatelka v určené lhůtě nesplnila uloženou povinnost, tj. neodstranila stavbu, je rozhodnutí po formální stránce vykonatelné (§ 52 odst.

2 správního řádu), rozhodnutí je vykonatelné i po stránce materiální a jsou splněny i všechny ostatní zákonné předpoklady (pasivní legitimace stěžovatelky, dodržení tříleté lhůty pro výkon správního rozhodnutí).

Krajský soud se zabýval i dalšími námitkami stěžovatelky, namítaným odkladným účinkem podnětu stěžovatelky k Ministerstvu pro místní rozvoj a nemožností provedení výkonu rozhodnutí kvůli nesouhlasu vlastníků sousedních pozemků.

Ústavní soud přezkoumal formální náležitosti ústavní stížnosti, nutné k jejímu meritornímu projednání.

Nejprve se zabýval tou části návrhu, kterou jsou napadána rozhodnutí správních orgánů, tj. rozhodnutí Okresního úřadu v Semilech ze dne 27.

2002, čj.

RR/443/01/-330/Nn, a rozhodnutí Městského úřadu v Lomnici nad Popelkou, stavebního úřadu, ze dne 23.

10.

2001, čj. stav.

765/99/285/Tš.

Ústavní soud zkoumal, zda stěžovatelka podala návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem ve lhůtě stanovené zákonem [§ 72 odst.

3 zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZÚS")].

Stížnost podala stěžovatelka k poštovní přepravě dne 31.

2005, napadené rozhodnutí odvolacího správního orgánu bylo vydáno více než 3 roky před podáním ústavní stížnosti, je tedy evidentní, že ústavní stížnost je v této části návrhem podaným po lhůtě.

V dalším se Ústavní soud zabýval pouze tou částí ústavní stížnosti, která směřovala proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9.

12.

2004, čj.

24 Co 605/2004 - 39, a usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 29.

2004, čj.

E 878/2004 - 23.

V této části Ústavní soud shledal návrh po formální stránce bez vad a jako způsobilý dalšího přezkoumávání.

Po jeho přezkoumání pak Ústavní soud dospěl k závěru, že návrh stěžovatelky je zjevně neopodstatněný.

Ústavní soud opakovaně ve své judikatuře uvádí, že není vrcholem soustavy obecných soudů (čl.

81, čl.

90 Ústavy ČR) a není oprávněn zasahovat do jejich jurisdikční činnosti, a proto na sebe nemůže atrahovat právo přezkumného dohledu [viz např. nález sp. zn.

III.

ÚS 23/93 in Ústavní soud ČR, Sbírka nálezů a usnesení (dále jen "Sb. n. u.

ÚS"), sv.

1, nález č.

5, str.

41].

To ale platí jen potud, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny (čl.

83 Ústavy ČR).

Námitky stěžovatelky směřují v podstatě jen proti rozhodnutím správních orgánů a tomu odpovídá také její argumentace.

Jak Ústavní soud již ale výše uvedl, v části, týkající se správních rozhodnutí, je ústavní stížnost opožděná.

Rozhodnutí obecných soudů napadla stěžovatelka pouze v obecné rovině, když uvedla, že jimi bylo zasaženo do jejího vlastnického práva a bylo porušeno právo na spravedlivý proces, jakákoli bližší argumentace však chybí.

Z hlediska možného porušení práva na spravedlivý proces je tedy nutné posoudit, zda postup obecných soudů, jejich interpretace a následná aplikace obecného práva byly ústavně konformní.

Obecné soudy v řízení postupovaly podle části šesté občanského soudního řádu a v této souvislosti lze odkázat na odůvodnění usnesení krajského soudu, které je obsažné a vyčerpávající.

Krajský soud se v něm dostatečně vyrovnal se všemi námitkami stěžovatelky.

Obecné soudy nevybočily z mezí ústavně konformního výkladu a svým postupem nezasáhly do ústavně zaručených základních práv stěžovatelky.

V části, ve které ústavní stížnost směřovala proti rozhodnutí Okresního úřadu v Semilech ze dne 27.

2002, čj.

RR/443/01/-330/Nn, a rozhodnutí Městského úřadu v Lomnici nad Popelkou, stavebního úřadu, ze dne 23.

10.

2001, čj. stav.

765/99/285/Tš, Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, podle ust. § 43 odst.

1 písm. b) ZÚS jako návrh podaný po lhůtě.

Vzhledem ke skutečnosti, že Ústavní soud neshledal žádné porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatelky v řízení před obecnými soudy, odmítl její ústavní stížnost, v části směřující proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9.

12.

2004, čj.

24 Co 605/2004 - 39, a usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 29.

2004, čj.

E 878/2004 - 23, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, podle ust. § 43 odst.

2 písm. a) ZÚS jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. září 2005 Ivana Janů předsedkyně I. senátu Ústavního soudu