Decision detail

III.ÚS 438/04

Court: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2004:3.US.438.04
Date: 21. 10. 2004
Text status: full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu III.ÚS 438/04 ze dne 21. 10. 2004

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 438/04

Ústavní soud rozhodl dne 21. října 2004 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr.

Jana Musila a soudců JUDr.

Pavla Holländera a JUDr.

Jiřího Muchy, ve věci ústavní stížnosti Ing.

H. zastoupeného JUDr.

K. advokátem proti protiprávnímu držení ve vazbě, tj. jinému zásahu Městského soudu v Brně do základních práv, a k ní akcesorického návrhu na vydání předběžného opatření, t a k t o : Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í Návrhem podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 12. července 2004 se stěžovatel domáhá uložení příkazu Městskému soudu v Brně, aby byl propuštěn z vyšetřovací vazby uvalené na něj usnesením Městského soudu v Brně ze dne 13. srpna 2003 sp. zn.

70 Nt 3793/2003.

Spolu s ústavní stížností podal návrh na vydání předběžného opatření, jímž by Ústavní soud Městskému soudu v Brně uložil jeho okamžité propuštění z vazby.

Postupem obecného soudu se cítí být dotčen ve svých základních právech a svobodách, vyplývajících z čl.

8 odst.

1 a 5 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn.

10 T 281/2003, jejž si Ústavní soud vyžádal, jakož i z ústavní stížnosti a z jejích příloh, bylo zjištěno následující: Usnesením ze dne 12. března 2004 č. j.

10 T 281/2003-725 Městský soud v Brně zamítl žádost stěžovatele o propuštění z vazby na svobodu a zároveň rozhodl o jeho ponechání ve vazbě ve smyslu ustanovení § 71 odst.

6 tr. řádu.

Stížnost do uvedeného rozhodnutí byla následně zamítnuta usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 22. dubna 2004 č. j.

7 To 185/2004-754.

Dle názoru stěžovatele, obsaženého v předmětné ústavní stížnosti, stížnost do usnesení Městského soudu v Brně ze dne 12. března 2004 č.j.

10 T 281/2003-725 směřovala toliko proti zamítnutí žádosti o propuštění z vazby, výrok o ponechání ve vazbě jí nebyl nijak dotčen, pročež nabyl právní moci již dne 27. března 2004 a nikoli dnem 22. dubna 2004.

Jelikož soud opětovně nerozhodl o ponechání ve vazbě do dne 27. června 2004, namítá stěžovatel neoprávnění držení ve vazbě.

Pro uvedené adresoval stěžovatel Městskému soudu v Brně dne 28. června 2004 žádost o okamžité propuštění z vazby, na kterou nebylo soudem reagováno.

Dle ustanovení § 43 odst.

2 písm. a) zákona o Ústavním soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný.

V hlavním líčení, konaném ve věci sp. zn.

10 T 181/2003 dne 2. července 2004 u Městského soudu v Brně k žádosti obhájce stěžovatele o opětovné posouzení podmínek vazby s ohledem na přípis ze dne 28. června 2004, předseda senátu Městského soudu v Brně uvedl (spis Městského soudu v Brně sp. zn.

10 T 281/2003, č. l.

828), že předmětnou stížností obžalovaného (stěžovatele v řízení před Ústavním soudem) bylo napadeno celé usnesení Městského soudu v Brně ze dne 12. března 2004 č. j.

10 T 281/2003-725 nikoli pouze jeden z jeho výroků, což je zřejmé jak ze stížnosti samotné, tak rovněž z rozhodnutí Krajského soudu v Brně.

Pro uvedené dle soudu nabylo předmětné usnesení právní moci dnem 22. dubna 2004, pročež lhůta pro přijetí dalšího případného rozhodnutí o ponechání stěžovatele ve vazbě je do 24. července 2004.

Soud dále konstatoval, že žádost o okamžité propuštění z vazby nemá oporu v trestním řádu a nebude o ní z tohoto důvodu rozhodováno, o případných námitkách stěžovatele soud rozhodne až v souvislosti s rozhodováním o dalším ponechání ve vazbě.

Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn.

10 T 281/2003 Ústavní soud dále zjistil, že usnesením ze dne 31. srpna 2004 č. j.

8 To 302/2004-899 Krajský soud v Brně rozhodl o propuštění stěžovatele na svobodu a téhož dne byl předsedkyní příslušného senátu krajského soudu vydán příkaz k propuštění stěžovatele z vazby č. j.

8 To 302/2004-901.

Smyslem a účelem ústavní stížnosti směřující proti tzv. jinému zásahu orgánu veřejné moci ve smyslu § 72 odst.

1 písm. a) zák. č.

182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (tj. zásahu, jenž není rozhodnutím ani opatřením orgánu veřejné moci), je odstranit fakticitu dotčení v základních právech a svobodách.

Pomine-li trvání tohoto zásahu, nemá již přijetí výroku dle § 82 odst.

3 písm. b) zák. č.

182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozumný smysl.

Uvedená maxima plně dopadá i na posuzovanou věc a zakládá důvod odmítnutí předmětné ústavní stížnosti, jakož i k ní akcesorického návrhu na vydání předběžného opatření, pro zjevnou neopodstatněnost dle podle § 43 odst.

2 písm. a) zákona č.

182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Toliko jako obiter dictum proto Ústavní soud přisvědčuje právnímu názoru Městského soudu v Brně, vyjádřenému v průběhu hlavního líčení konaného ve věci sp. zn.

10 T 181/2003 dne 2. července 2004 u Městského soudu v Brně.

Shodně s uvedeným právním názorem i Ústavní soud dospěl k závěru, dle kterého ze stížnosti stěžovatele v řízení před Ústavním soudem proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 12. března 2004 č. j.

10 T 281/2003-725, podané jeho jménem samostatně oběma jeho obhájci (spis Městského soudu v Brně sp. zn.

10 T 281/2003, č. l.

732-734, 737-739), neplyne její omezení toliko na výrok o zamítnutí žádosti o propuštění z vazby.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně, dne 21. října 2004