Search
Back to search

Decision detail

II.ÚS 108/03

Court
Ústavní soud
ECLI
ECLI:CZ:US:2004:2.US.108.03
Date
31. 8. 2004
Text status
full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu II.ÚS 108/03 ze dne 31. 8. 2004

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Lastovecké a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Jiřího Nykodýma, o ústavní stížnosti společnosti C., a. s., zastoupené JUDr. M. Š., advokátkou, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2002, č. j. 22 Ca 276/2001-28, za účasti Krajského soudu v Ostravě jako účastníka řízení, a Celního ředitelství Ostrava, jako vedlejšího účastníka řízení, t a k t o : Ústavní stížnost se o d m í t á .

Odůvodnění:

Řádně a včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.

10.

2002, č. j.

22 Ca 276/2001-28, a tvrdí, že v řízení, které k němu vedlo, byla porušena jeho práva podle čl.

1 a 2 odst.

2 Ústavy České republiky a podle čl.

2, 4 a 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a dále právo na spravedlivý proces.

Ústavní soud z připojeného spisu Krajského soudu v Ostravě, sp. zn.

22 Ca 276/2001, jakož i z listin předložených stěžovatelem, zjistil následující skutečnosti.

Dne 22.

1.

1998 propustil Celní úřad Ostrava pod č.

51463108-00079-9 do režimu dočasného užití na návrh obchodní společnosti A.

O., spol. s r. o., letadlo S.

340A.

Zároveň byl tímto rozhodnutím vymezen dluh na dani z přidané hodnoty ve výši 14.705.240 Kč který byl vypočten z deklarované ceny 66.842.000 Kč a který byl zajištěn paušální zárukou danou stěžovatelem do výše 15.000.000 Kč.

Rozhodnutím Celního úřadu Ostrava, č. j.

13169/99, byla na návrh obchodní společnosti A.

O., spol. s r. o., prodloužena lhůta pro zpětný vývoz nebo přidělení jiného celně schváleného určení pro předmětné zboží do 30.

10.

2000.

Usnesením Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 10.

4.

2000, číslo jednací 34 K 13/2000-24, byl na návrh úpadce prohlášen konkurs na majetek obchodní společnosti A.

O., spol. s r. o.

Dne 28.

4.

2000 Celní úřad Ostrava rozhodl pod zn.

5233/00 o povinnosti stěžovatele k uhrazení celního dluhu obchodní společnosti A.

O., spol. s r. o., ve výši 9.078.002,43 Kč.

Vedlejší účastník řízení na žádost Ministerstva financí ČR - Generálního ředitelství cel (podanou z popudu stěžovatele) rozhodnutím z 15.

12.

2000, č. j.

9437/00-01-140 (opraveného rozhodnutím z 21.

12.

2000), nařídil přezkoumání rozhodnutí Celního úřadu Ostrava v celním řízení, č.

5146310800079-9, ze dne 22.

1.

1998, a to ke způsobu stanovení ceny zboží propuštěného do režimu dočasného užití.

Rozhodnutím Celního úřadu Ostrava ze dne 7.

3.

2001, zn.

174/2001, bylo přezkoumáno a v celém rozsahu potvrzeno rozhodnutí JCD, č.

51463108-00079-9, ze dne 22.

1.

1998.

Proti tomuto rozhodnutí se stěžovatel odvolal.

Rozhodnutím vedlejšího účastníka řízení ze dne 30.

3.

2001, zn.

4064/2001-01-1401, bylo odvolání stěžovatele zamítnuto.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu, která byla rozsudkem účastníka řízení ze dne 31.

10.

2002, č. j.

22 Ca 276/2001-28, zamítnuta, když rozhodnutí vedlejšího účastníka řízení bylo shledáno správným.

Stěžovatel v ústavní stížnosti rozebírá postup správních orgánů a jejich možnosti uhrazení celního dluhu jiným způsobem než uplatněním ručitelského závazku.

Stěžovatel namítá, že přestože byl v postavení účastníka správního řízení, byl při rozhodování o prodloužení lhůty pro zpětný vývoz nebo přidělení jiného celně schváleného určení pro předmětné zboží zcela opomenut.

Tím došlo bez vědomí stěžovatele k navýšení celního dluhu o 9 %.

Tím došlo bez vědomí stěžovatele k navýšení celního dluhu o 9 %.

Krajský soud v Ostravě, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti upozornil, že stížnostní námitky směřují toliko proti postupu správních orgánů a stěžovatel pouze rekapituluje dosavadní skutkový děj, aniž by konkretizoval, v čem je spatřováno porušení vyjmenovaných základních práv.

Celní ředitelství Ostrava, jako vedlejší účastník řízení, ve vyjádření k ústavní stížnosti rozebralo svůj postup a postup správních orgánů jemu předcházející, a označilo rozhodnutí soudu za správné.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Obecný soud, jehož rozhodnutí stěžovatel ústavní stížností napadá, sice přezkoumával rozhodnutí vydané v daném celním případě.

Přezkoumávaným rozhodnutím vedlejšího účastníka řízení však nedošlo ani ke vzniku ani k rozšíření zajišťovacího závazku stěžovatele k úhradě celního dluhu za obchodní společnost A.

O., spol. s r. o., ani ke vzniku a splatnosti samotného celního dluhu.

V řízení, která předcházela rozhodnutím, napadeným správní žalobou, byl napadán pouze způsob stanovení ceny zboží, jehož dovoz do České republiky vedl ke vzniku celního dluhu.

V těchto řízeních přitom byla chráněna veškerá práva stěžovatele jako účastníka řízení.

Správní orgány se zabývaly jeho podněty a námitkami a svá rozhodnutí mu doručovaly.

Tak to správně konstatoval obecný soud v odůvodnění rozsudku, napadeného ústavní stížností.

Nutno dodat, že i v řízení před obecným soudem byla zachována práva stěžovatele jako účastníka řízení, aniž stěžovatel jakékoliv pochybení ze strany obecného soudu v tomto ohledu namítl.

V postupu a rozhodnutí obecného soudu Ústavní soud neshledal pochybení, které by zasahovalo do práva stěžovatele na spravedlivý proces.

Stěžovatel nijak nekonkretizoval, jak mělo posuzovaným rozhodnutím obecného soudu dojít k porušení jeho práva podle čl.

11 Listiny a Ústavní soud žádné takové porušení neshledal.

Ústavní soud neshledal v posuzované věci ani žádné jiné ústavněprávně relevantní porušení základních práv stěžovatele, tak jak jsou vymezena ústavním pořádkem.

Protože byla ústavní stížnost shledána zjevně neopodstatněnou, Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ji podle § 43 odst.

2 písm. a) zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2004 JUDr.

Dagmar Lastovecká, v. r. předsedkyně senátu
II.ÚS 108/03 – Ústavní soud | Lukiora Lex