Decision detail

I.ÚS 449/02

Court: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2003:1.US.449.02
Date: 16. 10. 2003
Text status: full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu I.ÚS 449/02 ze dne 16. 10. 2003

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr.

Vojenem Güttlerem o ústavní stížnosti Č.

T., a. s., zastoupené advokátem JUDr.

M., proti cenovému rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu č.

03/PROP/2002 ze dne 21.

2002, č.j.

12595/2002-611, t a k t o : Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í : Č.

T., a.s. (dále jen "stěžovatelka") se ústavní stížností ze dne 17.

2002 domáhala, aby Ústavní soud nálezem: 1) vyslovil, že Český telekomunikační úřad vydáním cenového rozhodnutí č.

03/PROP/2002 ze dne 21.

2002, č.j.

12595/2002-611, porušil základní právo stěžovatelky, aby vůči ní byla uplatňována státní moc jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (čl.

2 odst.

3 Ústavy ČR a čl.

2 odst.

2 Listiny základních práv a svobod; dále jen "Listiny"), dále právo stěžovatelky na ochranu vlastnictví (čl.

11 odst.

1 Listiny), právo na spravedlivý proces (čl.

36 odst.

1 Listiny a čl.

6 odst.

1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), jakož i právo na podnikání v mezích prováděcích zákonů (čl.

26 odst.

1 Listiny), 2) zakázal Českému telekomunikačnímu úřadu pokračovat v porušování základních práv stěžovatelky uvedených pod bodem 1), 3) a aby přikázal Českému telekomunikačnímu úřadu obnovit stav před porušením základních práv stěžovatelky, jak uvedeno pod bodem 1), zejména tak, že zruší cenové rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu č.

03/PROP/2002 ze dne 21.

2002, č.j.

12595/2002-611.

Podle ustanovení § 75 odst.

1 zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

Ústavní soud z ústavní stížnosti a z přiložené správní žaloby zjistil, že stěžovatelka podala dne 26.

2002 u Městského soudu v Praze správní žalobu (vedenou pod sp. zn.

28 Ca 445/2002) proti ústavní stížností napadenému cenovému rozhodnutí.

Z vyjádření Městského soudu v Praze ze dne 16.

2003 a z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5.

2003, č.j.

5 A 148/2002-8, Ústavní soud dále zjistil, že Městský soud v Praze, který měl za to, že k projednání věci není věcně příslušný, předložil věc Vrchnímu soudu v Praze.

Vrchní soud v Praze věc postoupil podle § 132 zákona č.

150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen "s.ř.s."), k vyřízení Nejvyššímu správnímu soudu, který je podle citovaného ustanovení povinen dokončit řízení ve věcech správního soudnictví, v nichž byla dána před účinností s.ř.s. věcná příslušnost k řízení vrchním soudům nebo Nejvyššímu soudu.

Nejvyšší správní soud citovaným usnesením ze dne 5.3.2003 postoupil věc Městskému soudu v Praze.

Poukázal na to, že se nejedná o věc, v níž by byla v souladu s ustanovením § 132 s.ř.s. dána příslušnost Nejvyššího správního soudu, neboť vrchní soudy byly podle ustanovení § 246 odst.

2 o.s.ř. (poznámka: ve znění do 31.

12.

2002) věcně příslušné k přezkoumání rozhodnutí ústředních orgánů státní správy.

Těmi jsou jen ty ústřední orgány státní správy, které jsou zákonem za takové prohlášeny.

Podle zákona č.

2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, ve znění pozdějších předpisů, žalovaný Český telekomunikační úřad (zřízený zákonem č.

151/2000 Sb.) mezi ústřední orgány státní správy nenáleží a ústředním orgánem státní správy ve věcech telekomunikací je Ministerstvo informatiky ČR.

V řízení o žalobě byl věcně příslušným podle § 246 odst.

1 o.s.ř. (poznámka: ve znění do 31.

12.

2002) krajský soud, místně příslušným pak soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán, jehož rozhodnutí se přezkoumává (§ 246a odst.

1 o.s.ř. ve znění účinném do 31.

12.

2002).

Podle ustanovení § 9 odst.

1 zákona č.

6/2002 Sb. vykonává v obvodu hlavního města Prahy působnost krajského soudu Městský soud v Praze.

Nejvyšší správní soud, který v odůvodnění konstatoval, že "podle § 7 odst.

1 a 2 o.s.ř. je k řízení o žalobě od 1.

2003 věcně a místně příslušným též Městský soud v Praze", proto postoupil věc podle § 7 odst.

5 s.ř.s.

Městskému soudu v Praze, který se bude dále m.j. zabývat splněním zákonem určených podmínek řízení.

Městský soud v Praze v uvedeném vyjádření ze dne 16.

6.2003 dále uvedl, "že činí úkony k tomu, aby věc mohla být rozhodnuta" a následně ve vyjádření ze dne 8.

2003 poukázal na to, že žalobce (stěžovatelka) podáním ze dne 30.

2003 označila ve smyslu § 34 s.ř.s. jako osoby zúčastněné na řízení provozovatele telekomunikačních sítí a soud vzhledem k tomu činí úkony podle s.ř.s.

Za tohoto stavu je tedy zřejmé, že stěžovatelka dosud nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje (§ 75 odst.

1 zákona o Ústavním soudu).

Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§ 43 odst.

1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. října 2003 JUDr.

Vojen Güttler soudce zpravodaj