Decision detail

II.ÚS 457/01

Court

Ústavní soud

ECLI

ECLI:CZ:US:2002:2.US.457.01

Date

Feb 10, 2002

Text status

full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu II.ÚS 457/01 ze dne 2. 10. 2002

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti Č, P,, zastoupeného JUDr. M, V., advokátem, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, takto : Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Ústavnímu soudu byla dne 26. 7. 2001 doručena ústavní stížnost stěžovatele, ve které namítá, že postupem všech osob zúčastněných na konkurzním řízení vedeném na jeho majetek dochází k porušování jeho ústavně zaručených práv. Stěžovatel se domnívá, že k porušování jeho ústavně zaručených práv dochází konkurzem vedeném na základě usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 9. 1997, č.j. K 158/95 - 10, a všemi rozhodnutími v této konkurzní věci, resp. že v řízení o konkurzu došlo k zásadnímu pochybení soudu a konkurzního správce při výkladu a aplikaci ust. § 13, 14, 17, 18 zákona o konkurzu a vyrovnání v jeho neprospěch. Stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud zrušil konkurz vedený Krajským soudem v Ústí nad Labem na základě usnesení ze dne 5. 9. 1997, č.j. K 158/95 - 10. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, jestli Ústavní stížnost splňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), tak, aby byla způsobilá k meritornímu projednání před Ústavním soudem. Z obsahu ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatel spatřuje nezákonnost v prakticky celém konkurzním řízení a všech krocích učiněných v rámci tohoto řízení, když v petitu navrhuje, aby Ústavní soud konkurz zrušil. Zde Ústavní soud konstatuje, že není ve smyslu čl. 87 Ústavy ČR, příslušných ustanovení občanského soudního řádu a zákona o konkurzu a vyrovnání příslušný k tomu, aby zasahoval svým rozhodováním do probíhajícího konkurzního řízení a svým rozhodováním působil jako "dozorový orgán" nad celkovou zákonností probíhajícího konkurzního řízení. Ústavní soud konstatuje, že posuzovat zákonnost jednotlivých kroků učiněných dle zákona o konkurzu a vyrovnání mu v souladu s uvedeným ústavním vymezením jeho pravomocí nepřísluší, když předmětné vztahy jsou předmětem úpravy zákona o konkurzu a vyrovnání a jsou otázkou vzájemných procesních práv a vztahů úpadce, správce konkurzní podstaty, věřitelů a v neposlední řadě i konkurzního soudu. Do jeho rozhodovací činnosti v posuzovaném případu Ústavnímu soudu opravdu nepřísluší zasahovat, a už vůbec není v pravomoci Ústavního soudu, aby "zrušil probíhající konkurzní řízení", jak se to snaží navrhnout stěžovatel. Nadto zákon o konkurzu a vyrovnání poskytuje úpadci (stěžovateli) dostatek procesních prostředků k ochraně jeho práv. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu, jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, a také dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, jako návrh nepřípustný. Poučení : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 2. 10. 2002 Vojtěch Cepl soudce Ústavního soudu