Decision detail

II.ÚS 418/01

Court: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:2002:2.US.418.01
Date: 19. 8. 2002
Text status: full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu II.ÚS 418/01 ze dne 19. 8. 2002

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud České republiky rozhodl v senátě, složeném z předsedy JUDr.

Vojtěcha Cepla a soudců JUDr.

Jiřího Malenovského a JUDr.

Antonína Procházky, ve věci ústavní stížnosti Mgr.

P., zastoupeného Prof.

JUDr.

Z., advokátem, proti sdělení vyšetřovatelky Policie České republiky Okresního úřadu vyšetřování v Jeseníku ze dne 12.

2001, sp. zn.

ČVS: OVJE-61/2001, a proti sdělení o jeho přezkoumání Státním zastupitelstvím v Jeseníku ze dne 27.

2001, č. j.

Zt 91/2001-40, t a k t o : Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í : Stěžovatel se ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 10.

2001 domáhal zrušení sdělení vyšetřovatelky Policie České republiky Okresního úřadu vyšetřování v Jeseníku ze dne 12.

2001, sp. zn.

ČVS: OVJE-61/2001, a sdělení o jeho přezkoumání Státním zastupitelstvím v Jeseníku ze dne 27.

2001, č. j.

Zt 91/2001-40, s tím, že podle jeho přesvědčení napadenými sděleními byl porušen čl.

36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Současně stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud vydal předběžné opatření, na základě kterého by bylo umožněno stěžovateli a jeho obhájci nahlédnutí do vyšetřovacího spisu Policie České republiky, sp. zn.

ČVS: OVJE-61/2001.

Stěžovatel v odůvodnění ústavní stížnosti, které postrádá jakoukoliv ústavněprávní argumentaci, uvedl, že je proti němu vedeno trestní stíhání pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst.

1, 2 písm. b) trestního zákona.

Ústavní stížnost podává z důvodu, že jemu ani jeho obhájci nebylo povoleno nahlédnout do vyšetřovacího spisu za účelem získání informací pro efektivní obhajobu.

S ohledem na znění ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal vyjádření účastníků řízení.

Okresní úřad vyšetřování Policie České republiky v Jeseníku ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že o nahlédnutí do spisu požádal pouze obhájce stěžovatele, tato jeho žádost byla podle ustanovení § 65 odst.

2 trestního řádu zamítnuta.

Státní zástupce rozhodnutí vyšetřovatele řádně přezkoumal a ztotožnil se s názorem vyšetřovatele.

Postup byl naprosto zákonný a nahlédnutí do spisu bude umožněno až poté, co odpadnou překážky, přičemž okamžik odpadnutí překážky vyhodnotí vyšetřovatel.

Okresní státní zastupitelství v Jeseníku ve svém vyjádření k ústavní stížnosti navrhlo zamítnutí ústavní stížnosti pro její nedůvodnost a uvedlo, že obhájce stěžovatele Prof.

JUDr.

Z. se přípisem ze dne 19.

2001 domáhal u tohoto státního zastupitelství přezkoumání opatření vyšetřovatelky s tím, že v odepření práva nahlédnout do spisu shledává nezákonné omezení práv obhajoby.

Na základě tohoto podnětu byl přezkoumán postup vyšetřovatelky ve smyslu § 65 odst.

2 trestního řádu.

Přípisem ze dne 27.

2001 bylo obhájci stěžovatele sděleno, že postup vyšetřovatelky byl zcela v souladu s ustanovením § 65 odst.

2 trestního řádu.

Důvodem k odepření nahlédnutí do spisu je skutečnost, že nahlédnutím do spisu před výslechem svědků by mohlo dojít k narušení objektivity vyšetřování, neboť již před sdělením obvinění stěžovateli byly signály, že stěžovatel je pro svoji velkou autoritu v církvi schopen ovlivňovat osoby a přesvědčovat je o správnosti svého počínání.

To bylo zřejmé ze záznamů o vytěžení osob před sdělením obvinění a z písemností založených ve spise.

Tato obava byla potvrzena i po sdělení obvinění, když z protokolů o výslechu některých svědků vyplynulo, že stěžovatel zavazoval tyto k "bratrské mlčenlivosti o některých finančních transakcích s prostředky S.

Za daného stavu tedy vyšetřovatelka dospěla ke správnému závěru, když obhájci stěžovatele odepřela právo nahlédnout do spisu před výslechem svědků - zejména představitelů Č. a rovněž zástupců firem zúčastněných na stavbě S.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením, nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda.

Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§ 72 odst.

1 písm. a), § 43 odst.

2 písm. a) zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].

Ústavní stížnost je směřována proti "jinému zásahu orgánu veřejné moci", který spočívá podle stěžovatele v neumožnění nahlédnutí do spisu v rámci přípravného řízení.

Právo nahlížet do spisu je jednou ze složek jeho práva na obhajobu, zaručovaného čl.

40 odst.

3 Listiny a právě proto je omezení tohoto práva, i když je zákonem připuštěno, vždy třeba náležitě zdůvodnit.

Jinak by totiž omezení uvedeného práva zůstalo bez možnosti je přezkoumat.

Za závažné důvody ve smyslu ustanovení § 65 odst.

2 trestního řádu lze považovat konkrétní důvody, které odůvodňují obavu, že by umožněním nahlédnutí do spisu před plánovanými výslechy svědků mohlo dojít k narušení objektivity vyšetřování.

Napadenými rozhodnutími navíc nebylo dotčeno právo stěžovatele nahlédnout do protokolů o úkonech, kterým měl právo být přítomen.

Jak vyplývá i ze shora citovaných vyjádření účastníků řízení, orgány činné v trestním řízení postupovaly řádně v rámci své kompetence, s přihlédnutím k charakteru věci a zcela v souladu s ustanovením § 65 odst.

2 trestního řádu, podle kterého v přípravném řízení může státní zástupce nebo policejní orgán právo nahlédnout do spisů a spolu s tím i ostatní práva uvedená v odstavci 1 ze závažných důvodů odepřít.

Pro výše uvedené byl návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst.

2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Tento závěr neumožnil ani vyhovět návrhu stěžovatele ve smyslu ustanovení § 80 zákona o Ústavním soudu na vydání předběžného opatření.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19.

2002 JUDr.

Vojtěch Cepl předseda senátu