Decision detail

I.ÚS 338/2000

Court

Ústavní soud

ECLI

ECLI:CZ:US:2000:1.US.338.2000

Date

28. 6. 2000

Text status

full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu I.ÚS 338/2000 ze dne 28. 6. 2000

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci ústavní stížnosti P. T., zastoupeného JUDr. K. V., advokátkou, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2000, čj. 15 Co 127/2000 - 817,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 1. 6. 2000 stěžovatel napadá v záhlaví uvedené usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 29. 7. 1999, čj. 10 Nc 33/96 - 522, v tom směru, že styk P.T., otce nezletilého, s jeho synem, který byl svěřen do výchovy matky A. T., byl zakázán a návrh otce na změnu výchovného prostředí nezletilého, snížení výživného a na nařízení výkonu rozhodnutí byl zamítnut. Stěžovatel má za to, že napadeným rozhodnutím - výrokem o zákazu styku s nezletilým synem, byl učiněn pronikavý zásah do jeho rodičovských práv, protože rozhodnutí se neopíralo o vyjádření odborníků - znalců. Městský soud v Praze tak podle něj porušil jeho právo garantované Listinou základních práv a svobod v článcích 32 odst. 4, 36 odst.1, 37 odst. 3 a 38 odst. 2. Ústavní soud zjistil, že Městský soud v Praze přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 212 odst. 1 a 2 o. s. ř. a dospěl k závěru, že je nepochybné, že od doby, kdy bylo předběžným opatřením o styku otce s nezletilým naposledy rozhodováno, došlo ke změně poměrů spočívající v tom, že poté, kdy matka nezletilého, v souladu s nařízeným předběžným opatřením, umožnila otci styk s nezletilým v prosinci roku 1997, otec nerespektoval rozhodnutí soudu a nezletilého matce včas nevrátil, zadržoval jej u sebe až do 22. 1. 1998 a k takovému jednání ze strany otce nedošlo poprvé. Odvolací soud zdůraznil, že v souzené věci byl zákaz styku otce s nezletilým vysloven předběžným opatřením, které je opatřením dočasným, jež neprejudikuje konečnému rozhodnutí. Za současné situace je nutné, aby se k celé situaci a dosavadnímu chování rodičů a jejich výchovným schopnostem a možnostem vyjádřili znalci, odborníci z oboru psychiatrie a psychologie. Ti by se také měli vyslovit k otázce, jakým způsobem bude vhodné styky otce s nezletilým opět navázat. Odvolací soud dále ve svém rozhodnutí konstatoval, že nezletilý má nepochybně právo na výchovu obou rodičů, avšak v daném případě je v zájmu nezletilého, aby setrval u matky, aniž by po přechodnou dobu, než budou k dispozici potřebné znalecké posudky i další potřebná šetření pro rozhodnutí o věci samé, byly realizovány styky s otcem. Ústavní soud v této věci musel dospět k závěru, že stížností napadené usnesení Městského soudu v Praze není posledním prostředkem, který zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), když v souzené věci byl zákaz styku otce s nezletilým synem vysloven předběžným opatřením, které je opatřením dočasným. Soudce zpravodaj byl proto nucen považovat návrh ústavní stížnosti stěžovatele za nepřípustný, a proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 28. června 2000 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu