Decision detail

IV.ÚS 58/99

Court: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:1999:4.US.58.99
Date: Oct 3, 1999
Text status: full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu IV.ÚS 58/99 ze dne 10. 3. 1999

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

IV. ÚS 58/99

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr.

Evy Zarembové a soudců JUDr.

Vladimíra Čermáka a JUDr.

Pavla Varvařovského o ústavní stížnosti J.

F., zastoupeného Mgr.

P., advokátem, proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn.

E 3153/95, ze dne 1.

1998, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn.

25 Co 614/98, ze dne 30.

10.

1998, t a k t o : Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í : Stěžovatel se svou ústavní stížností domáhá "zrušení napadených rozhodnutí Okresního soudu v Hradci Králové ohledně návrhu na vyklízení kanceláří v domě čp.

894 v Hradci Králové v L., a dále usnesení Okresního soudu v Hradci Králové, čj.

E 3153/95-37, o zastavení řízení", přitom v podání stěžovatele (z něhož nejsou zcela srozumitelné důvody, pro které je stížnost podávána) jsou zmiňována rozhodnutí Okresního soudu v Hradci Králové, čj.

11 C 137/92-15, které, jak sám stěžovatel uvádí, nabylo právní moci dnem 5.

12.

1992, dále rozhodnutí téhož soudu, sp. zn.

7 C 198/92, ze dne 10.

11.

1992, a další, týkající se obnovy řízení, čj.

7 C 196/95-16.

Rozhodnutí uvedeného soudu, sp. zn.

7 C 198/92, jak Ústavní soud zjistil dotazem u jmenovaného soudu, nabylo právní moci dne 19.5.1993 (poté, co bylo potvrzeno odvolacím soudem), a rozhodnutí čj.

7 C 196/95-16, ze dne 10.11.1997, potvrzené odvolacím soudem dne 28.

1998, nabylo právní moci dne 28.

1998.

V poměru ke všem těmto uvedeným rozhodnutím byla ústavní stížnost, která byla k přepravě poštovnímu úřadu předána dne 2.

1999, podána po 60 denní lhůtě zákonem pro její podání stanovené (§ 72 odst.

2 zákona č.

182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů), a proto v této části byla ústavní stížnost odmítnuta podle § 43 odst.

1 písm. b) citovaného zákona.

Pouze v poměru k rozhodnutím, vydaným jmenovaným soudem v exekučním řízení, byla ústavní stížnost podána včas, ani v poměru k této části ústavní stížnosti však stěžovatel nijak nespecifikuje ústavně zaručená práva, která by měla být těmito rozhodnutími podle jeho názoru dotčena.

Jak Ústavní soud zjistil z obsahu spisu Okresního soudu v Hradci Králové, sp. zn.

E 3153/95, bylo usnesením tohoto soudu, čj.

E 3153/95-37, ze dne 1.

1998, zastaveno řízení, které bylo zahájeno podáním stěžovatele, z něhož nebylo patrno, zda jím zamýšlel podat návrh na zahájení nalézacího řízení, či návrh na zahájení řízení o výkonu rozhodnutí.

Stěžovatel, přestože byl soudem vyzván k odstranění vad podání, neoznačil rozhodnutí, které mělo být vykonáno, a proto soud I. stupně, s odkazem na ustanovení § 254 odst.

1 a 43 o.s.ř., řízení zastavil.

Odvolací soud, který se věcí z podnětu stěžovatelem podaného odvolání zabýval, usnesení soudu I. stupně svým usnesením, sp. zn.

25 Co 614/98, ze dne 30.

10.

1998, změnil tak, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí vyklizením 15 bytů v domě čp.

894 v ulici V. v Hradci Králové zamítl.

Zjistil totiž, že stěžovatel ani netvrdil, že zde je exekuční titul, neboť je toho názoru, že vykonatelnost vyplývá přímo ze zákona, a to z ustanovení § 9 zákona č.

87/1991 Sb.

Jádro problému tudíž nespočívalo - jak odvolací soud uvedl v odůvodnění svého rozhodnutí - v nedostatku označení exekučního titulu o návrhu na nařízení exekuce, a to proto, že exekuční titul vůbec vydán nebyl.

Nešlo tedy o neúplný návrh, nýbrž o absenci jedné ze základních podmínek pro nařízení exekuce, a proto musel být návrh zamítnut.

Uvedený postup odpovídá právní úpravě nařízení o výkon rozhodnutí (§ 251 a násl. občanského soudního řádu), a proto jím ústavně zaručená práva stěžovatele nemohla být dotčena.

Z tohoto důvodu byla tato část ústavní stížnosti stěžovatele podle § 43 odst.

2 písm. a) zákona č.

182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně neopodstatněná odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. března 1999 JUDr.

Eva Zarembová předsedkyně senátu