Decision detail

I.ÚS 68/99

Court

Ústavní soud

ECLI

ECLI:CZ:US:1999:1.US.68.99

Date

18. 5. 1999

Text status

full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu I.ÚS 68/99 ze dne 18. 5. 1999

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele Mgr. V. D., zastoupeného JUDr. Z. O., advokátem,

takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 5. 2. 1999, označeným jako ústavní stížnost. Stěžovatel v něm napadá usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 1998, čj. 38 Ca 288/97 - 43, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí ředitele Bezpečnostní informační služby z důvodu nepředložení dokladu o (povinném) právním zastoupení. Domnívá se, že tímto usnesením bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu ve smyslu čl. 90 Ústavy ČR a právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. Navrhuje, aby Ústavní soud napadené usnesení zrušil. Soudce zpravodaj nejprve posuzoval ústavní stížnost z toho hlediska, zda splňuje všechny předepsané náležitosti ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Zákonným důvodem k zastavení řízení bylo nepředložení dokladu o právním zastoupení, které je v daném řízení podle § 250a o. s. ř. povinné, ve lhůtě stanovené soudcem. Jednalo se o tzv. lhůtu soudcovskou, určenou předsedou senátu v souladu s § 55 o. s. ř. Z dikce ustanovení je zřejmé, že předseda senátu může lhůtu, kterou určil např. na základě žádosti účastníka řízení, prodloužit. Měl-li stěžovatel problémy se zajištěním právního zastoupení, či problémy zdravotní, měl jako účastník možnost právně se bránit, tj. požádat o prodloužení lhůty. V tom mu ostatně mohl být nápomocný desingovaný právní zástupce, se kterým byl v telefonickém kontaktu. Protože tak stěžovatel neučinil, musel soudce zpravodaj dospět k závěru, že v daném případě je nutno ústavní stížnost považovat za návrh nepřípustný, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, tj. nepožádal o prodloužení lhůty k předložení dokladu o právním zastoupení. Proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 18. května 1999 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu