Decision detail

IV.ÚS 269/98

Court

Ústavní soud

ECLI

ECLI:CZ:US:1998:4.US.269.98

Date

21. 8. 1998

Text status

full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu IV.ÚS 269/98 ze dne 21. 8. 1998

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové, ve věci ústavní stížnosti J.K., zastoupeného JUDr. V.H., proti postupu Policie České republiky, ve věci oznámení trestného činu podle § 249a odst. 2 trestního zákona, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Dne 10.

6.

1998 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost proti postupu Policie České republiky, při vyřizování trestního oznámení stěžovatele pro trestný čin neoprávněného zásahu do práva k nebytovému prostoru podle § 249a odst.

2 trestního zákona.

Policie ČR jednání uvedené v trestním oznámení posoudila jako přestupek podle § 49 odst.

1 písm. c) zákona o přestupcích a věc bez usnesení odevzdala k vyřízení místnímu úřadu .

Stěžovatel je přesvědčen, že uvedeným postupem došlo k zásahu orgánu veřejné moci do jeho Ústavou České republiky ("Ústava") zaručených práv a svobod, a porušení práva na soudní ochranu zaručeného článkem 36 odst.

1 Listiny základních práv a svobod ("Listina").

Uvedl, že je uživatelem bytu v domě, který původně vlastnil s M.B.

V soudním sporu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví požadoval přikázání domu s předmětným bytem do svého vlastnictví, ve sporu však nebyl úspěšný a proto v současné době je nájemcem bytu včetně sklepa jako příslušenství.

Vlastník domu M.B. mu brání v užívání sklepa, i když jeho užívací právo bylo vysloveno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9.

Stěžovatel podal na M.B. trestní oznámení pro trestný čin podle § 249a odst.

2 trestního zákona, policejní orgán ho však sdělením ze dne 24.

3.

1997 vyrozuměl, že věc odevzdal jako přestupek podle § 49 odst.

1 písm. c) zákona č.

200/1990 Sb., o přestupcích, k vyřízení místnímu úřadu.

Proti tomuto vyrozumění podal stěžovatel stížnost, dopisem ze dne 7.

4.

1998 čj.

PSP-185/OSK-St-98 byl však oddělením stížností a kontroly Policie ČR, vyrozuměn, že jeho stížnost byla shledána neoprávněnou.

Stěžovatel se domnívá, že do jeho práva podle čl.

36 odst.

1 Listiny bylo zasaženo tím, že policejní orgán nepředal trestní oznámení vyšetřovateli, ani nevydal usnesení o odevzdání věci k přestupkovému řízení, v důsledku čehož nemůže využít možnosti řádného opravného prostředku, o němž by rozhodoval státní zástupce.

Je tak zcela vydán svévoli policejního úředníka, který se pro svůj vztah k podezřelému ze spáchání trestného činu a pro snahu o docílení minimální pracovní zátěže rozhodl možnost postihu pachatele zablokovat a tak je zbavován jakékoliv zákonné ochrany.

Policie České republiky, oddělení stížností a kontroly jako účastník řízení ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedla, že stěžovatel podal opakovanou stížnost na postup Policie České republiky, která po prošetření podle vyhl.č.

150/1958 Ú.l. a s přihlédnutím k ust. § 159 odst.

1 písm. a) tr. řádu byla vyhodnocena jako neoprávněná.

Z ověřené kopie zprávy ze dne 7.

4.

1998 č.j.

PSP-185/OSK-St-98, o výsledku prošetření opakované stížnosti, vyplývá, že po provedeném šetření trestního oznámení bylo zjištěno, že se nejedná o podezření ze spáchání trestného činu podle § 249a odst.

2 tr. zákona, ale toliko o přestupek a věc byla proto opatřením ze dne 24.

3.

1997 odevzdána MÚ k projednání.

O odevzdání věci byl stěžovatel vyrozuměn písemně.

Stanovení právní kvalifikace je věcí orgánů činných v trestním řízení, způsob vyrozumění stěžovatele o odevzdání věci podle § 159 odst.

Stanovení právní kvalifikace je věcí orgánů činných v trestním řízení, způsob vyrozumění stěžovatele o odevzdání věci podle § 159 odst.

1 písm. a) tr. řádu byl v souladu s trestním řádem, neboť odevzdání věci k projednání přestupku je prováděno opatřením, nikoliv usnesením.

Podstatou ústavní stížnosti je přesvědčení stěžovatele, že způsob vyřízení trestního oznámení, tj. v daném případě odevzdání věci příslušnému orgánu k projednání přestupku na základě § 159 odst.

1 písm. a) tr. zákona, aniž by bylo možno podat proti takovému odevzdání opravný prostředek, je porušením práva na soudní ochranu zaručeného článkem 36 odst.

1 Listiny.

Ústavní stížnost není důvodná.

Především je evidentní, že Ústava ani Listina stěžovateli nezaručují jakékoliv "právo na trestní řízení".

V trestním řízení se uplatňuje zásada oficiality vyjádřená v ust. § 2 odst.

4 tr. řádu, podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, postupují orgány činné v trestním řízení z úřední povinnosti; musí trestní věci projednávat co nejrychleji a s plným šetřením ústavně zaručených občanských práv.

V postupu policejního orgánu, jež se na základě zjištěných skutečností rozhodl přijaté trestní oznámení stěžovatele vyřídit dle § 159 odst.

1 písm. a) tr. řádu, nelze spatřovat jakýkoliv zásah do práva na soudní ochranu zaručeného v čl.

36 odst.

1 Listiny.

Stěžovateli i za této situace zůstávající k dispozici občanskoprávní a jiné prostředky ochrany svého užívacího práva a záleží pouze na něm, zda tyto prostředky využije či nikoliv.

V ústavní stížností napadeném postupu policejního orgánu nelze spatřovat ani "jiný zásah orgánu veřejné moci" ve smyslu čl.

87 odst.

1 písm. d) Ústavy, a to zejména z toho důvodu, že v daném případě policejní orgán autoritativně nerozhodoval o právech a povinnostech stěžovatele.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti Ústavní soud dospěl k závěru, že napadeným postupem policejního orgánu nedošlo k namítanému porušení práva na soudní ochranu zaručeného článkem 36 odst.

1 Listiny a proto ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný podle ustanovení § 43 odst.

2 písm. a) zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů odmítl, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. srpna 1998 JUDr.

Pavel Varvařovský předseda senátu