Decision detail

II.ÚS 342/97

Court: Ústavní soud
ECLI: ECLI:CZ:US:1998:2.US.342.97
Date: Jun 5, 1998
Text status: full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu II.ÚS 342/97 ze dne 6. 5. 1998

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu ČESKÁ REPUBLIKA II.ÚS 342/97

USNESENI

Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti M.N., zastoupeného JUDr. P.P., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 8. 1997, sp. zn. 44 To 964/97, t a k t o : Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Soudce zpravodaj podle ustanovení § 43 odst.1 písm. c) zák.č.

182/1993 Sb. návrh odmítl, neboť se jedná o podání zjevně neopodstatněné.

Stěžovatel ve svém podání tvrdí, že napadeným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19.

8, 1997, sp. zn.

To 964/97, došlo k porušení čl.

8 odst.l, odst.3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Z přiloženého usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 20.

1997, sp. zn.

Nt 372/97, soudce zpravodaj zjistil, že stěžovatel (obviněný) byl podle ustanovení § 68 tr. ř. z důvodu uvedeného v § 67 písm.c) tr. ř. vzat do vazby.

Lhůta trvání vazby byla započtena ode dne a hodiny zadržení, t. j.

18.

1997 v 15,30 hod.

Prvoinstanční soud odůvodnil své rozhodnutí tím, že navrhovatel je stíhán pro trestný čin podílnictví podle ustanovení § 251 odst.

1 písm. a), odst.

2 tr. zák.

1 II.ÚS 342/97 Stěžovateli je kladeno za vinu, že ve dvou případech zakoupil od neznámé osoby kradená motorová vozidla za podstatně nižší částku než jaká odpovídala hodnotě vozidla a v dalších dvou případech zakoupil na burze náhradních dílů motory k vozidlům značky Škoda, které patřily podle čísla motoru rovněž k dříve odcizeným vozidlům.

Důvodem, proč byl navrhovatel vzat do vazby, byla rovněž skutečnost, že v posledních dvou letech nikde legálně nepracuje a prostředky k obživě si údajně zajišťuje prodejem zbytků obnošeného šatstva a nelegálním provozováním autoopravárenských služeb.

Ponecháním stěžovatele na svobodě by tak hrozila obava, že by v trestné činnosti pokračoval, neboť by si tímto způsobem i nadále opatřoval prostředky k obživě.

Městský soud jako soud druhé instance rozhodl o zamítnutí stížnosti navrhovatele jako nedůvodné.

Druhoinstanční soud konstatoval, že navrhovatel nijak nepopřel zjištění, že u něho nalezené součástky z automobilů pochází z trestné činnosti a že nešlo v tomto případě o nahodilou či příležitostnou koupi.

Městský soud v Praze se rovněž ztotožnil s odůvodněním usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 i pokud se týká důvodu uvalení vazby podle ustanovení § 67 písm.c) tr. ř., tj. tzv. "předstižné" vazby.

Městský soud shledal za plně opodstatněné i odůvodnění soudu I. stupně, pokud tento uvedl, že obvinění z trestného činu majetkové povahy a dosavadní způsob obživy stěžovatele mohou vyvolávat důvodnou obavu z pokračování v trestné činnosti stěžovatele.

Ústavní soud vždy ve svém řízení důsledně vychází z principu ochrany ústavnosti, jejíž součástí je i ochrana ústavou zaručených základních práv a svobod, či ochrana práv zaručených mezinárodní smlouvou podle čl.

10 Ústavy.

2 II.ÚS 342/97 Přezkumná pravomoc Ústavního soudu je tedy jednoznačně dána shora citovaným zákonným rámcem, v němž může Ústavní soud rozhodovat o ústavních stížnostech.

Z právní úpravy vazby obsažené v trestním řádu je zřejmé, a tento závěr potvrdil i nález Ústavního soudu sp. zn.

Pl.ÚS 1/94 ze dne 26.

1994, uveřejněný pod číslem 101/1994 Sb., že vazba je institutem zajišťovacím při existenci konkrétních skutečností, které v daném případě odůvodňují obavu z některých následků uvedených v ustanovení § 67 tr. ř.

Podmínkou vzetí do vazby určité osoby je dále fakt, že jí bylo sděleno obvinění.

Oba obecné soudy ze skutkových okolností případu dovodily existenci vazebního důvodu podle ustanovení § 67 písm.c) tr. ř. za splnění zákonem stanovených podmínek.

Z napadeného usnesení soudce zpravodaj dále zjistil, že ponechání stěžovatele ve vazbě na zákonem stanovenou dobu není rozhodnutím jedině možným v dané situaci, když městský soud zároveň konstatoval, že s ohledem na rozsah trestné činnosti by v případě stěžovatele přicházel v úvahu i náhradní institut poskytnutí peněžité záruky podle ustanovení § 73a tr. ř.

O využití této možnosti se stěžovatel zřejmě ani nepokusil.

Vzhledem k tomu, že soudce zpravodaj nezjistil z předloženého usnesení porušení ústavnosti či tvrzené porušení čl.

8 odst.2, odst.3 Listiny byl nucen podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení § 43 odst.1 písm.c) zák. č.

182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr.

Antonín Procházka soudce Ústavního soudu V Brně dne 6. května 1998