Decision detail

27 Cdo 1141/2025

Court: Nejvyšší soud
ECLI: ECLI:CZ:NS:2026:27.CDO.1141.2025.1
Date: Aug 3, 2026
Text status: full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

27 Cdo 1141/2025-361 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce Bytového družstva Borovského 682+683+684 , se sídlem v Karviné, Borovského 684/42, PSČ 734 01, identifikační číslo osoby 28611594, zastoupeného Mgr. Gabrielou Kaprálkovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě, Občanská 1115/16, PSČ 710 00, proti žalovaným 1) Zvonimíru Vozábovi , zastoupenému Mgr. René Gemmelem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Poštovní 39/2, PSČ 702 00, 2) Naděždě Kaločové , zastoupené JUDr.

Markem Křížem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Karviné, Masarykovo nám. 91/28, PSČ 733 01, o zaplacení 2.449.549 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského 28611594soudu v Ostravě pod sp. zn. 7 Cm 181/2022, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 12. 2024, č. j. 8 Cmo 145/2024-302, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) na náhradu nákladů dovolacího řízení 22.445,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2) na náhradu nákladů dovolacího řízení 22.445,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce. Odůvodnění: [1] Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 20. 3. 2024, č. j. 7 Cm 181/2022-243, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal na žalovaných zaplacení 2.449.549 Kč s (ve výroku specifikovaným) příslušenstvím (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II., III. a IV.). [2] Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobce v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý a třetí výrok). [3] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst.

1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř. [4] Závěr odvolacího soudu, podle něhož žalovaní při uzavírání a plnění smluv o dílo jednali s péčí řádného hospodáře, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, ze které se podává, že: 1) Jednatel společnosti s ručením omezeným odpovídá za řádný (v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře jsoucí) výkon funkce, nikoliv za výsledek své činnosti.

Jedná-li s péčí řádného hospodáře, není povinen hradit společnosti škodu, byť by v důsledku takového jednání vznikla [srov. zejména rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2363/2011, uveřejněný pod číslem 75/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 29 Cdo 5036/2015, uveřejněný pod číslem 131/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2869/2011, a ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3915/2012].

2) Pro posouzení, zda rozhodnutí, která jednatel společnosti s ručením omezeným přijal při výkonu své funkce, byla učiněna v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře, není významné, k jakým následkům taková rozhodnutí vedla (jakkoli by byly pro společnost negativní).

I kdyby se očekávaný výsledek činnosti jednatele nedostavil, nebylo by z toho možné vyvozovat, že jednatel postupoval protiprávně. Teprve je-li zjištěno, že jednatel společnosti s ručením omezeným nevynaložil úsilí odpovídající hlediskům péče řádného hospodáře, lze zvažovat, zda je povinen společnosti nahradit újmu vzniklou v důsledku takového jednání (srov. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5036/2015 a ze dne 27. 6. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3325/2016, uveřejněný pod číslem 88/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 3) Aby dostál požadavku péče řádného hospodáře, je jednatel společnosti s ručením omezeným povinen jednat při výkonu své funkce (mimo jiné) s potřebnými znalostmi, a tedy i informovaně, tj. při konkrétním rozhodování využít rozumně dostupné (skutkové i právní) informační zdroje a na jejich základě pečlivě zvážit možné výhody i nevýhody (rozpoznatelná rizika) existujících variant podnikatelského rozhodnutí.

Splnění této povinnosti je ovšem nezbytné posuzovat z pohledu ex ante , tj. prizmatem skutečností, které jednateli byly či při vynaložení příslušné péče (při využití dostupných informačních zdrojů) mohly a měly být známy v okamžiku, v němž dotčená podnikatelská rozhodnutí učinil. Rozhodnutí jednatele nelze posuzovat podle skutečností, které se udály či vyšly najevo teprve ex post , tj. poté, kdy bylo přezkoumávané podnikatelské rozhodnutí učiněno (srov. již citované rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5036/2015 a sp. zn. 29 Cdo 3325/2016).

4) Při posuzování, zda určité jednání jednatele společnosti s ručením omezeným bylo v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře, musí soud (mimo jiné) přihlédnout ke všem okolnostem projednávané věci; zpravidla nelze učinit paušální závěr, podle něhož by určité jednání bylo vždy ( per se ) v rozporu s péčí řádného hospodáře (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.

12. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3235/2016, či ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 5279/2016). [5] Uvedené závěry se uplatní rovněž v poměrech bytových družstev, neboť se týkají obecné úpravy povinnosti členů volených orgánů obchodních korporací jednat při výkonu funkce s péčí řádného hospodáře. [6] Soud prvního stupně i odvolací soud postupovaly v souladu s citovanými závěry, když posuzovaly „toliko rozhodovací proces při uzavírání předmětných smluv o dílo“. Soudy posuzovaly jednání žalovaných komplexně a ve vzájemných souvislostech na základě zjištěného skutkového stavu (srov. zejména odst.

83. odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně a odst.

23. a 27. odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu).

Na jejich závěru, že žalovaní jednali při uzavírání sporných smluv o dílo informovaně a pečlivě, nemohou ničeho změnit ani námitky dovolatele. Jednak se s nimi soudy vypořádaly v průběhu řízení, a jednak dovolatel svými námitkami pouze polemizuje se skutkovým stavem, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů. [7] Správnost skutkového stavu, jak byl zjištěn v řízení před soudy nižších stupňů, však v dovolacím řízení v žádném ohledu zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je v § 241a odst. 1 o. s. ř. vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.

7. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2125/2014, a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4097/2014). [8] Jelikož žalovaní neporušili svou povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, což je, jak vyplývá ze shora citovaných judikatorních závěrů, jedna z nezbytných podmínek pro vznik jejich odpovědnosti za škodu, není dovolání přípustné pro řešení v něm otevřené otázky příčinné souvislosti mezi vznikem škody a protiprávním jednání žalovaných. Řešení této otázky se totiž nemůže projevit v poměrech dovolatele založených napadeným rozhodnutím. [9] Přípustnost dovolání nezakládá ani otázka dovolatele týkající se právního posouzení vlastnictví tepelných čerpadel.

Dovolatel totiž touto otázkou ve skutečnosti zpochybňuje výsledek výkladu konkrétních ustanovení smlouvy o dílo učiněný odvolacím soudem, aniž by v této souvislosti (formulací předpokladu přípustnosti dovolání a důvodu dovolání) otevíral otázku samotného výkladu právního jednání. Právě na základě výkladu právního jednání soudy učinily závěr, podle něhož si smluvní strany ujednaly, že objednatel se stane vlastníkem tepelných čerpadel k okamžiku jejich zhotovení (pořízení). [10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 in fine o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat jeho výkonu. V Brně dne 3. 8. 2026 JUDr. Marek Doležal předseda senátu