Search
Back to search

Decision detail

29 ICdo 78/2025

Court
Nejvyšší soud
ECLI
ECLI:CZ:NS:2025:29.ICDO.78.2025.1
Date
May 29, 2025
Text status
full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

KSOS 31 INS 4184/2021 11 ICm 3470/2022 29 ICdo 78/2025-235 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Mgr. Petra Brože , se sídlem v Praze 4, U Zátiší 545/3, PSČ 147 00, jako insolvenčního správce dlužníka UNIMEX-INVEST, s. r. o., zastoupeného Mgr. MUDr. Zdeňkem Kubicou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Soukenická 1090/14, PSČ 110 00, proti žalovanému ABSOLUT-MARKETING s. r. o. , se sídlem v Ostravě, Tyršova 885/24, PSČ 702 00, identifikační číslo osoby 26859793, za účasti CREDITEX HOLDING, a. s. , se sídlem v Praze 9, U Vysočanského pivovaru 701/3, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 16193938, jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalobce, zastoupeného JUDr.

Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 2, Vinohradská 34/30, PSČ 120 00, a dále za účasti Krajského státního zastupitelství v Ostravě , se sídlem v Ostravě, Na Hradbách 1836/21, PSČ 729 01, o odpůrčí žalobě, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 11 ICm 3470/2022, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka UNIMEX-INVEST, s. r. o. , se sídlem v Ostravě, Svojsíkova 1596/2, PSČ 708 00, identifikační číslo osoby 25872117, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn.

KSOS 31 INS 4184/2021, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. listopadu 2024, č. j. 11 ICm 3470/2022, 12 VSOL 280/2024-199 (KSOS 31 INS 4184/2021), takto: Dovolání se odmítá. O d ů v o d n ě n í: I. Dosavadní průběh řízení 1. U Krajského soudu v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) je pod sp. zn. 11 ICm 3470/2022 vedeno řízení o odpůrčí žalobě podané žalobcem (Mgr. Petrem Brožem, jako insolvenčním správcem dlužníka UNIMEX-INVEST, s. r. o.) proti žalovanému (ABSOLUT-MARKETING s. r. o.) za účasti Krajského státního zastupitelství v Ostravě.

2. Usnesením ze dne 5. září 2024, č. j. 11 ICm 3470/2022-172, insolvenční soud připustil, aby společnost CREDITEX HOLDING, a. s. (dále jen „společnost C“), vystupovala v řízení jako vedlejší účastník na straně žalobce. 3. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 12. listopadu 2024, č. j. 11 ICm 3470/2022, 12 VSOL 280/2024-199 (KSOS 31 INS 4184/2021), potvrdil usnesení insolvenčního soudu. 4. Oba soudy shodně vyšly z § 16 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a z § 93 zákona č.

2. Usnesením ze dne 5. září 2024, č. j. 11 ICm 3470/2022-172, insolvenční soud připustil, aby společnost CREDITEX HOLDING, a. s. (dále jen „společnost C“), vystupovala v řízení jako vedlejší účastník na straně žalobce. 3. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 12. listopadu 2024, č. j. 11 ICm 3470/2022, 12 VSOL 280/2024-199 (KSOS 31 INS 4184/2021), potvrdil usnesení insolvenčního soudu. 4. Oba soudy shodně vyšly z § 16 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a z § 93 zákona č.

99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), přičemž odvolací soud se ztotožnil se závěrem insolvenčního soudu , že přihlášený věřitel (jímž je společnost C) má jako vedlejší účastník řízení na straně žalobce právní zájem na výsledku řízení o odpůrčí žalobě, k čemuž příkladmo poukázal na závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2016, sen. zn. 29 ICdo 96/2015, uveřejněného pod číslem 51/2018 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 51/2018“) [ které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu ], usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017, sen. zn.

29 ICdo 119/2016, uveřejněného v časopise Soudní judikatura, číslo 3, ročníku 2018, pod číslem 36, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. března 2019, sen. zn. 29 ICdo 65/2017, uveřejněného pod číslem 14/2020 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 14/2020“). II. Dovolání a vyjádření k němu 5. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jakož i na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.

Konkrétně klade následující otázky: [1] Je možné posoudit vstup vedlejšího účastníka do řízení vedle žalobce jako zneužití práva a lze takový postup shledat rozporným s dobrými mravy v kontextu skutečností spočívajících ve společném jednání žalobce a vedlejšího účastníka v dosavadním průběhu insolvenčního řízení a všech ostatních incidenčních řízení, ve kterých vedlejší účastník rovněž vstupuje do řízení vedle žalobce? [2] Lze brát na zřetel a posuzovat skutečnosti jako je vzájemný vztah žalobce a vedlejšího účastníka v dosavadním průběhu insolvenčního řízení a v dosavadním průběhu všech ostatních incidenčních řízení vedených v rámci téhož insolvenčního řízení při posouzení zákonnosti vstupu vedlejšího účastníka vedle žalobce v tomto jednom konkrétním řízení?

6. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.) a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. 7. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel argumentuje ve prospěch závěru, že okolnosti promítnuté v otázkách měly být zohledněny při rozhodování o přípustnosti vstupu vedlejšího účastníka do incidenčního sporu. 8. Žalobce a vedlejší účastník ve vyjádřeních navrhují dovolání odmítnout, případně zamítnout.

III. Přípustnost dovolání 9. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění. 10. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. 11. Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je co do posouzení předpokladů přípustnosti vedlejšího účastenství souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu představovanou vedle rozhodnutí, z nichž vyšel odvolací soud (R 51/2018, usnesení Nejvyššího soudu sen. zn.

29 ICdo 119/2016, R 14/2020) např. usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sen. zn. 29 ICdo 9/2013, uveřejněným pod číslem 89/2013 Sb. rozh. obč. 12. Pro posouzení přípustnosti vedlejšího účastenství není podstatné, že dovolatel zpochybňuje motivaci vedlejšího účastníka pro vstup do incidenčního sporu a způsob, jakým vedlejší účastník a insolvenční správce postupují v insolvenčním řízení (srov. v typově shodném incidenčním sporu vzešlém z téhož insolvenčního řízení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2025, sen. zn. 29 ICdo 43/2025).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. května 2025 JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu
29 ICdo 78/2025 – Nejvyšší soud | Lukiora Lex