Decision detail

8 Tz 48/2024

Court: Nejvyšší soud
ECLI: ECLI:CZ:NS:2024:8.TZ.48.2024.1
Date: Sep 26, 2024
Text status: full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

8 Tz 48/2024-28 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud jako soud pro mládež projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 9. 2024 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Milady Šámalové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného mladistvého AAAAA (pseudonym) , proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kroměříži ze dne 19. 3. 2024, sp. zn. ZT 4/2024, a rozhodl takto: Podle § 268 odst.

2 tr. ř. se vyslovuje, že pravomocným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kroměříži ze dne 19. 3. 2024, č. j. ZT 4/2024-19, byl porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného mladistvého AAAAA. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. se napadené usnesení zrušuje . Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. se státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky ve Zlíně přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.

Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Usnesením policejního orgánu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, Územního odboru Kroměříž, Oddělení obecné kriminality, Kroměříž, ze dne 2. 6. 2023, č. j. KRPZ-109109-231/TČ-2022-150871-PMO, bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněného mladistvého AAAAA (dále jen „mladistvý AAAAA“, popř. „mladistvý“) pro provinění loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit zde popsaným skutkem dne 7. 5. 2023 společně s mladistvými BBBBB (pseudonym) a CCCCC (pseudonym).

Označeným usnesením bylo zahájeno trestní stíhání mladistvého BBBBB taktéž pro provinění loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a podle § 160 odst. 1, 5 tr. ř. mladistvého CCCCC pro provinění loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a provinění vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. f) tr. zákoníku. 2. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podali stížnost mladiství BBBBB a CCCCC.

Usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kroměříži ze dne 7. 7. 2023, č. j. ZT 16/2023-156, byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta stížnost mladistvého BBBBB; usnesením ze dne 10. 7. 2023, č. j. ZT 16/2023-158, bylo ke stížnosti mladistvého CCCCC podle § 149 odst. 1 tr. ř. napadené usnesení zrušeno a podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. ř. policejnímu orgánu bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. 3.

Dne 11. 12. 2023 předložil policejní orgán státní zástupkyni spisový materiál s návrhem na podání obžaloby datovaný dnem 8. 12. 2023 mimo jiné i na mladistvého AAAAA, jehož trestní věc byla následně usnesením státní zástupkyně ze dne 5. 1. 2024, č. j. ZT 16/2023-246, podle § 23 odst. 1 tr. ř. vyloučena ze společného řízení s tím, že bude vedena pod sp. zn. ZT 4/2024. 4. Přípisem ze dne 15. 2. 2024, č. j. ZT 4/2024-3, státní zástupkyně věc vrátila policejnímu orgánu do přípravného řízení a současně mu podle § 174 odst.

2 písm. a) tr. ř. uložila, aby zahájil trestní stíhání mladistvého AAAAA, vyslechl mladistvého, aktualizoval opis rejstříku trestů, opis přestupků a zprávu o pověsti, provedl prostudování spisu a znovu předložil státní zástupkyni návrh na podání obžaloby (č. l. 317 spisu Policie České republiky Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, Územního odboru Kroměříž, Oddělení obecné kriminality v Kroměříži č. j. KRPZ-25392-40/TČ-2024-150871-PMO). 5. Dne 26. 2. 2024 vydal policejní orgán usnesení č. j. KRPZ-109109-391/TČ-2022-150871-PMO, jímž podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájil trestní stíhání mladistvého AAAAA pro skutek kvalifikovaný jako provinění loupeže podle § 173 odst.

1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Proti tomuto usnesení podal mladistvý sám i prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě stížnost. 6. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kroměříži usnesením ze dne 19. 3. 2024, č. j. ZT 4/2024-19 (na č. l. 330 označeného spisu), podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnosti zamítla jako nedůvodné. V návaznosti na toto rozhodnutí usnesení o zahájení trestního stíhání nabylo právní moci dne 19. 3. 2024. II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní 7.

Proti pravomocnému usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kroměříži ze dne 19. 3. 2024, č. j. ZT 4/2024-19, podal podle § 266 odst. 1 tr. ř. ministr spravedlnosti ve prospěch mladistvého AAAAA stížnost pro porušení zákona. Podle názoru ministra spravedlnosti byl napadeným rozhodnutím v neprospěch mladistvého porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. 8. Ministr spravedlnosti v mimořádném opravném prostředku po shrnutí procesního postupu předcházejícího vydání napadeného rozhodnutí připomněl znění ustanovení § 146 odst.

1 tr. ř., jakož i ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. Vytkl, že v posuzovaném případě dozorující státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kroměříži rozhodovala o stížnostech proti usnesení o zahájení trestního stíhání, ačkoliv k vydání tohoto usnesení zavázala policejní orgán svým písemným pokynem ze dne 15. 2. 2024, jehož znění citoval. Podle ministra spravedlnosti je i přes zpracování vydaného pokynu bez náležité pozornosti a v jinak obecně vyžadující kvalitě (chybí jednoznačný popis skutku a výslovné uvedení právní kvalifikace) z obsahu přípisu zjevné, že jde o jednoznačný pokyn státní zástupkyně daný ve věci činnému policejnímu orgánu k postupu podle § 160 odst.

1 tr. ř. Tomuto závěru odpovídá i úvod přípisu ze dne 15. 2. 2024, kterým je vyhodnocen procesní dopad předcházejícího usnesení státní zástupkyně ze dne 10. 7. 2023, č. j. ZT 16/2023-158, ale též navazující postup policejního orgánu, který předmětné usnesení o zahájení trestního stíhání mladistvého AAAAA vydal ve lhůtě stanovené státní zástupkyní, tedy do 29. 3. 2024, pod č. j. KRPZ-109109-391/TČ-2022-150871-PMO. 9. Z uvedených skutečností podle stěžovatele vyplývá, že o stížnosti proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání neměla rozhodnout státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kroměříži, ale věc měla být po uplynutí lhůty pro podání stížnosti všem oprávněným osobám předložena k rozhodnutí nadřízenému státnímu zástupci, tj. státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky ve Zlíně, poněvadž ani nedošlo k užití možnosti autoremedury.

Ministr spravedlnosti uzavřel, že usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kroměříži ze dne 19. 3. 2024, č. j. ZT 4/2024-19, byl v neprospěch mladistvého AAAAA porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. 10. Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kroměříži ze dne 19. 3. 2024, č. j. ZT 4/2024-19, byl porušen zákon v ustanovení § 146 odst.

2 písm. a) tr. ř. v neprospěch mladistvého AAAAA, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení, jakož i všechna další rozhodnutí na toto usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky ve Zlíně věc v potřebném rozsahu projednat a rozhodnout. 11. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) s důvody podání stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti souhlasil a ztotožnil se i s učiněným návrhem na postup Nejvyššího soudu.

12. Mladistvý ke stížnosti pro porušení zákona prostřednictvím své obhájkyně sdělil, že se s ní zcela ztotožňuje a připojil se i k návrhu na postup Nejvyššího soudu. III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona 13. Nejvyšší soud jako soud pro mládež (dále jen „Nejvyšší soud“) v souladu s § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, přičemž shledal, že zákon byl napadeným rozhodnutím skutečně porušen v neprospěch mladistvého.

14. Postup orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, upravuje ustanovení § 146 tr. ř. Podle jeho prvního odstavce orgán, proti jehož usnesení stížnost směřuje, může opravnému prostředku sám vyhovět, nedotkne-li se změna původního usnesení práv jiné strany trestního řízení, a jde-li o usnesení policejního orgánu, které bylo vydáno s předchozím souhlasem státního zástupce nebo na jeho pokyn, může policejní orgán sám stížnosti vyhovět jen s předchozím souhlasem státního zástupce. V případě, že lhůta k podání stížnosti uplynula všem oprávněným osobám a stížnosti nebylo vyhověno podle odstavce 1, ustanovení § 146 odst.

2 písm. a) tr. ř. ukládá policejnímu orgánu, aby věc předložil k rozhodnutí státnímu zástupci, který vykonává nad přípravným řízením dozor, a jde-li o stížnost proti usnesení, k němuž tento státní zástupce dal souhlas nebo pokyn, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci nebo, je-li takovým státním zástupcem evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce, jeho prostřednictvím příslušnému orgánu Úřadu evropského veřejného žalobce. 15. V ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. je tak vymezen zvláštní důvod pro vyloučení státního zástupce z rozhodování o opravném prostředku.

Svou povahou je toto ustanovení speciálním k obecnému ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř. o vyloučení orgánů činných v trestním řízení (v daném případě k alternativě, že z vykonávání úkonů je vyloučen státní zástupce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nemůže nestranně rozhodovat). To, že je v odstavci 2 písm. a) § 146 tr. ř. výslovně uvedeno, za jakých okolností nemůže státní zástupce, který vykonává nad přípravným řízením dozor, o jemu předložené stížnosti proti usnesení sám rozhodnout, znamená, že tím, že dal státní zástupce souhlas nebo pokyn k vydání usnesení, je již vyloučen z rozhodování o této stížnosti jako stížnostní orgán.

Porušení kogentního ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. požadujícího, aby policejní orgán předložil stížnost, podanou proti usnesení, k němuž dal souhlas nebo pokyn státní zástupce, jeho prostřednictvím nadřízenému státnímu zástupci, je třeba z ústavněprávního hlediska chápat jako porušení principu spravedlivého procesu, garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále „Listina“). Je tím porušeno rovněž základní právo garantované čl. 8 odst. 2 Listiny, podle něhož „nikdo nesmí být stíhán ... jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon“ (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 9.

10. 2014, sp. zn. III. ÚS 2520/14, ze dne 21. 2. 2006, sp. zn. I. ÚS 661/05, aj.). 16. Z dikce tohoto ustanovení je patrné, že zásadně není vyloučeno, aby státní zástupce sám rozhodl o stížnosti, která mu byla policejním orgánem předložena, avšak může tak učinit jen tehdy, pokud k vydání tohoto unesení nedal sám souhlas nebo pokyn. 17. Výkladu ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. se opakovaně věnoval ve své judikatuře Nejvyšší soud. Již v rozhodnutí uveřejněném pod č.

14/1973 Sb. rozh. tr. konstatoval, že o stížnosti proti usnesení vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu, k němuž dal pokyn nebo souhlas prokurátor (tj. nyní státní zástupce), který vykonává nad přípravným řízením dozor, nerozhoduje tento prokurátor, nýbrž prokurátor jemu nadřízený. V dalším publikovaném rozhodnutí pod č. 7/2010 Sb. rozh. tr. dospěl k závěru, že pokyn k zahájení trestního stíhání může být dán i v rámci odůvodnění usnesení, jímž státní zástupce vykonávající dozor zruší usnesení policejního orgánu o odložení věci podle § 159a odst.

1 tr. ř. a v němž současně uvede, že jediným možným a správným postupem v předmětné věci je zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř.; i když takový názor byl obsažen jen v odůvodnění usnesení a nebyl výslovně označen jako pokyn například ve smyslu § 174 odst. 2 písm. a), písm. d) tr. ř., jde o takový pokyn, jaký předpokládá i ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., takže o stížnosti podané proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání vydanému z podnětu uvedeného pokynu nemůže rozhodnout dozorující státní zástupce, nýbrž jemu nadřízený státní zástupce.

V tomto rozhodnutí tak Nejvyšší soud vyjádřil, že není rozhodující forma pokynu, nýbrž je třeba v konkrétním případě posoudit, zda jde o pokyn z hlediska materiálního, a nikoli formálního. Na to navázal i v dalším publikovaném rozhodnutí pod č. 8/2013 Sb. rozh. tr., v němž dokonce vyslovil názor, že z rozhodování o stížnosti u nadřízeného orgánu je podle § 30 odst. 3 tr. ř. vyloučen státní zástupce, který vykonával dohled ve smyslu § 12d zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státním zastupitelství“), nejen tehdy, jestliže dal k napadenému usnesení výslovně písemný pokyn podle § 12d odst.

1 zákona o státním zastupitelství, ale i tehdy, jestliže smyslem jeho přípisů, byť takto výslovně neoznačených, bylo usměrnit postup státního zástupce nejblíže nižšího státního zastupitelství, který vykonával dozor v přípravném řízení, tak, aby bylo zahájeno trestní stíhání obviněného pro konkrétní trestný čin včetně toho, jak má být popsán skutek, neboť jde o postup, jehož význam je fakticky stejný jako pokyn podle § 12d odst. 1 zákona o státním zastupitelství. Z posledně dvou uvedených publikovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že je třeba posuzovat vždy individuálně, nakolik svým postupem státní zástupce vykonávající dozor, příp. dokonce i dohled, ovlivnil rozhodnutí policejního orgánu.

Je tedy třeba na činnost takového státního zástupce nahlížet materiálně a nerozhoduje, zda procesní postup policejního orgánu ovlivnil formálně správným postupem, tedy zda tak učinil písemně přípisem označeným jako pokyn k zahájení trestního stíhání či jinak. 18. Na zmíněnou judikaturu navazují další rozhodnutí Nejvyššího soudu, jež nebyla publikována ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. Předně je namístě zmínit rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2013, sp. zn. 5 Tz 94/2012, který se věnuje podrobnému výkladu pojmů pokyn a souhlas ve smyslu ustanovení § 146 odst.

2 písm. a) tr. ř. Podle citovaného rozsudku se pokynem podle § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. rozumí nejen pokyn vydaný podle § 12d odst. 1 a 2 zákona o státním zastupitelství nebo pokyn podle § 174 odst. 2 písm. a) a d) tr. ř., ale také jiné úkony státního zástupce výslovně neoznačené jako pokyn, jestliže však vyjadřují jednoznačný názor na otázku důležitou pro řešení věci. Přitom postačí uvedení těchto úkonů jen v odůvodnění usnesení či v písemně zachycené zprávě o prověrce trestního spisu v rámci dozorové činnosti státního zástupce.

19. Ve smyslu zásady uvedené v § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. je státní zástupce, který dal pokyn k vydání usnesení, proti němuž stížnost směřuje, povinen postupovat tak, že tuto věc k rozhodnutí o stížnosti předloží nadřízenému státnímu zástupci. Pokud takto uvedený státní zástupce nepostupuje a sám ve věci o takové stížnosti rozhodne, jde o porušení zákona v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. Takto vydané rozhodnutí nemůže obstát; může být zrušeno pouze na základě mimořádného opravného prostředku, protože řádný opravný prostředek proti takovému rozhodnutí není podle § 141 odst.

2 tr. ř. přípustný. 20. S ohledem na výše uvedená ustanovení trestního řádu, která jasným způsobem upravují postup orgánů činných v trestním řízení v případě rozhodování o stížnosti jako řádného opravného prostředku proti usnesení, je nepochybné, že v posuzované trestní věci mladistvého zákonná pravidla respektována nebyla . Nejvyšší soud po přezkoumání obsahu trestního spisu na podkladě stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti ve prospěch mladistvého zjistil, že v posuzované trestní věci došlo k porušení zákona, přičemž se ztotožnil i s důvody uvedenými v pečlivě zpracovaném mimořádném opravném prostředku.

O stížnosti proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 26. 2. 2024, č. j. KRPZ-109109-391/TČ-2022-150871-PMO, rozhodla dozorová státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Kroměříži touto stížností pro porušení zákona napadeným rozhodnutím ze dne 19. 3. 2024, č. j. ZT 4/2024-19, aniž vzala v potaz, že k vydání usnesení ze dne 26. 2. 2024 dala sama dne 15. 2. 2024 závazný písemný pokyn (č. l . 317 označeného policejního spisu). Vrácení věci policejnímu orgánu do přípravného řízení vysvětlila úvodem tohoto přípisu tím, že při rozhodování o stížnosti mladistvého CCCCC proti usnesení policejního orgánu ze dne 2.

6. 2023, č. j. KRPZ-109109-231/TČ-2022-150871-PMO, bylo nedopatřením zrušeno celé usnesení o zahájení trestního stíhání, tedy vůči všem třem mladistvým, namísto zamýšleného zrušení trestního stíhání mladistvého CCCCC. 21. Rozhodná část písemného pokynu ze dne 15. 2. 2024 zní následovně: „Vzhledem k uvedené skutečnosti vracím policejnímu orgánu předložený trestní spis a podle § 174 odst. 2 písmeno a) trestního řádu ukládám policejnímu orgánu, aby do 29. 3. 2024: • zahájil trestní stíhání mladistvého AAAAA • vyslechl mladistvého • aktualizoval opis RT, opis přestupků a zprávu o pověsti • provedl prostudování spisu • znovu předložil státní zástupkyni návrh na podání obžaloby“.

22. Z uvedeného plyne, že označeným usnesením státní zástupkyně rozhodla o stížnosti, která měla být (při nevyužití možnosti autoremedury) předložena v souladu s ustanovením § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. k rozhodnutí nadřízenému státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky ve Zlíně. Pakliže takto dozorová státní zástupkyně nepostupovala a sama o stížnosti mladistvého rozhodla, porušila zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř., a to v neprospěch mladistvého. 23. Nejvyšší soud proto podle § 268 odst.

2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Kroměříži ze dne 19. 3. 2024, č. j. ZT 4/2024-19, byl porušen zákon v ustanovení § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch mladistvého AAAAA. Dále podle § 269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení včetně rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 tr. ř. přikázal státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Brně – pobočky ve Zlíně, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl.

Znamená to, že o stížnosti mladistvého proti označenému usnesení o zahájení trestního stíhání bude muset nově rozhodnout. Při tomto svém rozhodování bude podle § 270 odst. 4 tr. ř. vázán právním názorem Nejvyššího soudu a bude povinen provést jím nařízené procesní úkony. Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. 9. 2024 JUDr. Věra Kůrková předsedkyně senátu