Decision detail
33 Cdo 956/2024
- Court
- Nejvyšší soud
- ECLI
- ECLI:CZ:NS:2024:33.CDO.956.2024.1
- Date
- Apr 24, 2024
- Text status
- full text available
Judgment texts are shown in their original Czech version.
33 Cdo 956/2024-846 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců Mgr. Ivy Krejčířové a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně ČOV Jablonec n. Jiz., a.s. , se sídlem Jablonec nad Jizerou 636, identifikační číslo osoby 64259820, zastoupené JUDr. Lenkou Vidovičovou, LL.M., advokátkou se sídlem Olomouc, Zámečnická 397/3, proti druhému účastníkovi (žalovanému) městu Jablonec nad Jizerou , se sídlem Jablonec nad Jizerou 277, identifikační číslo osoby 00275778, zastoupenému Mgr. Kateřinou Kavalírovou, advokátkou se sídlem Hradec Králové, Dukelská 15/16, o nahrazení rozhodnutí správních orgánů rozhodnutím soudu, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 5 C 78/2014, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 10. 2023, č. j. 47 Co 81/2023-821, takto: Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 10. 2023, č. j. 47 Co 81/2023-821, se zamítá . Odůvodnění: V záhlaví označeným rozsudkem Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) potvrdil rozsudek ze dne 19. 12. 2022, č. j. 5 C 78/2014-773, jímž Okresní soud v Semilech (dále jen „soud prvního stupně“) uložil žalobkyni povinnost zaplatit druhému účastníkovi 1 805 618,69 Kč, rozhodl o nákladech řízení a uložil žalobkyni i druhému účastníkovi povinnost nahradit státu náklady řízení; zároveň odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož součástí byl i návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně); 2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“). Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně); 2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“). Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 3/ . Z obsahu dovolání se reálná hrozba závažné újmy žalobkyně nepodává. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatelky, a to i se zřetelem k rozsahu jejího majetku a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatelka neuvádí své aktuální majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí, a její aktuální majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu nevyplývají ani z obsahu spisu. Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. 4. 2024 JUDr. Pavel Horňák předseda senátu