Decision detail

26 Nd 118/2023

Court: Nejvyšší soud
ECLI: ECLI:CZ:NS:2023:26.ND.118.2023.1
Date: Apr 12, 2023
Text status: full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

26 Nd 118/2023-611 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobců a) I. D. , narozené XY, bytem XY, b) L. N. , narozeného XY, bytem XY, obou zastoupených JUDr. Veronikou Grebeňovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Štefánikova 3072, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, IČO 00025429, jednající prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, IČO 69797111, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn.

14 C 251/2015, o námitce podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Olomouci uplatněné žalobci v řízení o námitce podjatosti proti soudci Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. Nco 1/2023, takto: Soudkyně Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Eustasie Rutarová, JUDr. Lenka Dopitová a JUDr. Magdalena Vinklerová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. Nco 1/2023. Odůvodnění: U Okresního soudu v Přerově je pod sp. zn.

14 C 251/2015 vedeno řízení o žalobě o náhradu škody a nemajetkové újmy. Okresní soud v Přerově rozsudkem ze dne 13. 5 2022, č. j. 14 C 251/2015-346, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). Proti tomuto rozsudku podali oba žalobci odvolání, o kterém je vedeno řízení u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 69 Co 376/2022. Žalobci vznesli námitku podjatosti (viz podání na č. l. 393 a 421) soudců Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci Mgr.

Jaromíra Synka, JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové, jimž podle rozvrhu práce příslušelo ve věci rozhodnout. V uvedených podáních žalobci namítali podjatost rovněž dalších soudců Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, mj. také soudce Mgr. Jana Nováka. O zmíněné námitce podjatosti rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 14. 12. 2022, č. j. Nco 36/2022-461, tak, že první dva jmenovaní soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedení u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn.

69 Co 376/2022 a že soudkyně Mgr. Martina Telcová je vyloučena z projednávání a rozhodnutí téže věci. Místo vyloučené soudkyně Mgr. Martiny Telcové byl podle § 15 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v souladu s platným rozvrhem práce k projednání věci určen soudce Mgr. Jan Novák. Následně byla Vrchnímu soudu v Olomouci věc předložena (č. l. 559) k rozhodnutí o námitce podjatosti soudce Mgr.

Jana Nováka. Podle rozvrhu práce přísluší o této námitce podjatosti rozhodnout senátu 4 Cmo ve složení JUDr. Eustasie Rutarová, JUDr. Lenka Dopitová a JUDr. Magdalena Vinklerová. Věc je vedena pod sp. zn. Nco 1/2023. Podáním datovaným 9. 2. 2023 (č. l. 560) vznesli žalobci námitku podjatosti shora uvedených soudkyň Vrchního soudu v Olomouci.

Věc byla proto předložena Nejvyššímu soudu, a to spolu s vyjádřením k námitce podjatosti dotčených soudkyň senátu 4 Cmo, které shodně uvedly, že nemají žádný vztah k projednávané věci ani k účastníkům a že jim není známa žádná skutečnost, která by byla důvodem k pochybnostem o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle ustanovení § 15a odst. 1 věty první o. s. ř. mají účastníci právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Podle odst. 3 tohoto ustanovení v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst.

4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura, sešit č. 3, ročník 2000, pod číslem 33, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, uveřejněné v témže časopise, sešit č. 3, ročník 2002, pod číslem 48) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdyby soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech.

Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudkyň Vrchního soudu v Olomouci JUDr.

Eustasie Rutarové, JUDr. Lenky Dopitové a JUDr. Magdaleny Vinklerové. Nevyšlo najevo nic, co by nasvědčovalo tomu, že tyto soudkyně mají k věci, k účastníkům či k jejich zástupcům vztah významný z hlediska ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. Co se týče námitek žalobců, že dotčené soudkyně Vrchního soudu v Olomouci se v minulosti prokazatelně podílely na upírání a potlačování základních lidských práv a svobod a práva na spravedlivý proces, lze konstatovat, že ač jsou tyto námitky expresivně vylíčené, žalobci neuvádějí žádné konkrétní skutečnosti, které by mohly svědčit o tom, že soudkyně, jejichž nepodjatost je v řízení posuzována, mají poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům, pro který je důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud rozhodl, že soudkyně Vrchního soudu v Olomouci uvedené ve výroku tohoto usnesení, jimž podle rozvrhu práce přísluší ve věci rozhodnout, nejsou v souzené věci vyloučeny z jejího projednávání a rozhodnutí. Žalobci však své výhrady směřují i vůči řadě dalších soudců Vrchního soudu v Olomouci, kteří podle rozvrhu práce nejsou určeni k rozhodování ve věci. Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených v rozvrhu práce soudu.

Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit pouze ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou povoláni ve věci rozhodovat, přičemž k námitce směřující proti jiným soudcům soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 25 Nd 26/2005). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 12. 4. 2023 JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu