Decision detail

25 Nd 181/2022

Court: Nejvyšší soud
ECLI: ECLI:CZ:NS:2022:25.ND.181.2022.1
Date: Jun 29, 2022
Text status: full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

25 Nd 181/2022-61 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci oprávněné: N. & P. S. G. , XY, se sídlem XY, zastoupená JUDr. Kateřinou Stránskou, advokátkou se sídlem Dvorecká 1162/2, 147 00 Praha 4, proti povinným: 1. E. M. H. G. , XY, se sídlem XY, a 2. P. M. , narozený XY, bytem XY, o pověření provedením exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn.

65 EXE 2873/2021, o určení místní příslušnosti, takto: Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 2873/2021 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5. Odůvodnění: U Obvodního soudu pro Prahu 5 je pod sp. zn. 65 EXE 2873/2021 vedeno řízení, v němž soudní exekutor JUDr. Milan Usnul, Exekutorský úřad Praha 9, požádal o pověření provedením exekuce k vymožení pohledávky oprávněné (právnické osoby založené podle rakouského práva) podle vykonatelného podmíněného platebního rozkazu Okresního soudu Klagenfurt ze dne 27.

1. 2021, č. j. 15 C 71/21d-2. V řízení vyšlo najevo, že ačkoliv je v platebním rozkaze uvedena jako strana žalovaná pouze 1. povinná (k rukám P. M.), označila oprávněná za povinného i jejího jednatele P. M., bytem XY, s tím, že v souladu s rakouským právem je možné se výkonu rozhodnutí domáhat proti společnosti i jejímu jednateli, pokud jsou oba uvedeni v rozsudku. Rovněž bylo zjištěno, že 2. povinný neprochází systémem základních registrů, centrální evidence obyvatel ani registrem obyvatel v České republice.

Případný majetek povinné na území České republiky nebyl před pověřením soudního exekutora zjišťován, aby nedošlo ke zmaření účelu exekučního řízení. Obvodní soud pro Prahu 5 proto usnesením ze dne 1. 2. 2022, č. j. 65 EXE 2873/2021-48, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Nejvyšší soud, je-li žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu, určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, publikované pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sb. rozh. obč.“).

Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před pověřením exekutora provedením exekuce nezjišťuje existenci majetku povinného a rozhoduje-li za této situace Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 o. s. ř., určí místně příslušný exekuční soud podle zásady hospodárnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn.

31 Nd 200/2012, č. 4/2013 Sb. rozh. obč.). Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě rychlosti a ekonomie řízení podle § 11 odst. 3 o. s. ř., aniž by se zabýval otázkou pasivní legitimace 2. povinného, určil jako místně příslušný exekuční soud, u něhož byla podána žádost o pověření provedením exekuce a který již provedl prvotní úkony. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 6. 2022 JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu