Decision detail

30 Cdo 1076/2016

Court: Nejvyšší soud
ECLI: ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.1076.2016.1
Date: Aug 31, 2016
Text status: full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

30 Cdo 1076/2016 l U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce S. M., proti žalovaným: 1) České republice – Krajskému soudu v Ostravě se sídlem v Ostravě, Havlíčkovo nábřeží 1835/34, a 2) JUDr. J. B. , předsedovi senátu Krajského soudu v Ostravě , o ochranu osobnosti , o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn.

23 C 60/2002, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. dubna 2011, č.j. 1 Co 60/2011-147, takto: I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.): Krajský soud v Ostravě (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 10. června 2009, č.j. 23 C 60/2002-85, zastavil v odstavci I. výroku řízení ve věci žaloby žalobce na ochranu osobnosti a v odstavci II. zamítl žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. dubna 2009, č.j.

1 Co 375/2008-77. V odstavci III. rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 28. dubna 2011, č.j. 1 Co 60/2011-147, odvolání žalobce proti výše uvedenému usnesení soudu I. stupně odmítl pro neodstranění vad odvolání (§ 211 ve spojení s § 43 odst. 2 o.s.ř.). Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce dovolání. Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a vyšel tak (s výjimkou ustanovení § 243c odst.

3 o.s.ř.) ze znění tohoto procesního předpisu účinného do 31. prosince 2012, přičemž dospěl k závěru, který bude odůvodněn v tomto rozhodnutí později, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolatel sice není zastoupen advokátem ani nedoložil, že by měl právnické vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, není tento nedostatek podmínky dovolacího řízení důvodem k jeho zastavení podle § 104 odst.

2 o.s.ř. Podle ustanovení § 241b odst. 2 o.s.ř. totiž platí, že není-li splněna podmínka uvedená v § 241 o.s.ř., postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2 o.s.ř.; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. stanoví, že dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé , b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Ani navazující ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání pro případ rozhodnutí o odmítnutí odvolání (lze však doplnit, že ve smyslu ustanovení § 229 odst. 4 o.s.ř. může jít o případ eventuální možnosti žaloby pro zmatečnost). Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud ve smyslu ustanovení § 43 odst. 2 a § 211 o.s.ř. odmítl odvolání pro vady, které brání jeho projednání, není přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle § 243b odst.

5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1 a § 151 o.s.ř., když v tomto dovolacím řízení nemá žalobce na jejich náhradu nárok, zatímco žalovaným v této souvislosti náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. srpna 2016 JUDr. Pavel Pavlík předseda senátu