Decision detail
33 Cdo 3805/2014

Court: Nejvyšší soud
ECLI: ECLI:CZ:NS:2014:33.CDO.3805.2014.1
Date: Oct 29, 2014
Text status: full text available
Judgment texts are shown in their original Czech version.
33 Cdo 3805/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce hlavního města Prahy se sídlem Praha 1, Mariánské nám. 2, zastoupeného JUDr. Renatou Scholzovou, advokátkou se sídlem Praha 2, Blanická 28, proti žalované D. Č. , zastoupené JUDr. Petrem Holznerem, advokátem se sídlem Praha 6, Španielova 1299, o zaplacení částky 42.988,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn.

6 C 348/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. února 2009, č. j. 25 Co 584/2008-49, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se domáhal po žalované zaplacení celkem 42.988,- Kč, z titulu nezaplaceného nájemného a služeb za rok 2006 a z titulu konečného vyúčtování služeb za rok 2005. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. února 2009, č. j.

25 Co 584/2008-49, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. července 2008, č. j. 6 C 348/2007-37, jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 42.988,- Kč s příslušenstvím a bylo rozhodnuto o nákladech řízení; zároveň rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 - dále jen „o. s. ř.“ (srovnej článek II bod 12. přechodných ustanovení zákona č.

7/2009 Sb.). Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Dovolání není podle § 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V dané věci dovoláním dotčeným výrokem sice odvolací soud rozhodl o peněžitém plnění převyšujícím částku 20.000,- Kč, avšak tato částka sestává z částek 17.005,- Kč (dlužné nájemné za měsíce leden, únor, květen, říjen a prosinec 2006), 12.721,- Kč (dlužné úhrady za služby ve stejném období) a 13.262,- Kč (z titulu konečného vyúčtování za rok 2005).

Protože jde o tři samostatné nároky s odlišným skutkovým základem, je třeba posuzovat přípustnost dovolání ve smyslu § 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. u každého jednotlivého nároku zvlášť bez ohledu na to, že byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 1998, sp. zn. 25 Cdo 735/98, a ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 376/96, uveřejněná v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 113/98 a SJ 9/2000).

Jelikož ani jeden z uvedených samostatných nároků nepřesahuje limitní částku 20.000,- Kč, je přípustnost dovolání vzhledem k § 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. vyloučena; skutečnost, že souhrn jednotlivých plnění uvedenou částku přesahuje, je bez významu. Okolnost, že napadené rozhodnutí obsahuje nesprávné poučení o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 51/2003). Nejvyšší soud dovolání žalobce podle § 243b odst.

Jelikož ani jeden z uvedených samostatných nároků nepřesahuje limitní částku 20.000,- Kč, je přípustnost dovolání vzhledem k § 237 odst. 2 písm. a/ o. s. ř. vyloučena; skutečnost, že souhrn jednotlivých plnění uvedenou částku přesahuje, je bez významu. Okolnost, že napadené rozhodnutí obsahuje nesprávné poučení o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 51/2003). Nejvyšší soud dovolání žalobce podle § 243b odst.

5 věty první, § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za stavu, kdy žalovaná v tomto řízení nevynaložila žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalobci právo. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně 29. října 2014 JUDr. Blanka M o u d r á předsedkyně senátu