Decision detail

21 Cdo 4367/2014

Court

Nejvyšší soud

ECLI

ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.4367.2014.1

Date

Nov 24, 2014

Text status

full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

21 Cdo 4367/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně V. K. (dříve R.), zastoupené JUDr. Viktorem Pakem, advokátem se sídlem v Praze 1, Politických vězňů č. 21, proti žalované Initial Ecotex s.r.o., se sídlem v Kralupech nad Vltavou, V Pískovně č. 2058, IČO 497 04 265, zastoupené Mgr. Romanem Pečenkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Jáchymova č.

26/2, o odškodnění pracovního úrazu, za účasti Kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 665/21, IČO 471 16 617, jako vedlejšího účastníka na straně žalované, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 5 C 7/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. června 2014 č.j. 23 Co 462/2013-298, takto: I. Dovolání žalobkyně se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst.

3 o.s.ř.): Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17.6.2014 č. j. 23 Co 462/2013-298 podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod (dovolatelka zpochybňuje pouze skutková zjištění, na nichž odvolací soud založil svůj závěr o tom, že žalobkyni nenáleží náhrada škody na zdraví ve výši 885.600,- Kč, neboť neexistuje příčinná souvislost mezi pracovním úrazem utrpěným žalobkyní a degenerativním onemocněním páteře; žalobkyně dále zpochybňuje správné hodnocení důkazů soudem odvolacím), než který je uveden v ustanovení § 241a odst.

1 o.s.ř., a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Nastoluje-li se otázka „stanovení počátku běhu promlčecí doby“, pak dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.10.2005, sp. zn. 21 Cdo 2877/2004 uveřejněný v časopise Soudní judikatura roč. 2006, pod č. 52, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7.7.2011 sp. zn. 21 Cdo 752/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč.

2011, pod č. 153] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. V neposlední řadě překážkou, pro kterou v dovolacím řízení nelze rovněž pokračovat, je okolnost, že dovolání neobsahuje údaj o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá (§ 241a odst. 2 o.s.ř.), a v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. listopadu 2014 JUDr.

Zdeněk Novotný předseda senátu