Decision detail

26 Cdo 3144/2013

Court

Nejvyšší soud

ECLI

ECLI:CZ:NS:2013:26.CDO.3144.2013.1

Date

Dec 11, 2013

Text status

full text available

Judgment texts are shown in their original Czech version.

26 Cdo 3144/2013 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Jitky Dýškové v právní věci žalobkyně České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových , se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, IČO: 69797111, proti žalované EFES, spol. s r.o ., se sídlem v Praze 5, K Radotínu 492, IČO: 41189710, zastoupené JUDr. Zuzanou Žežulkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Belgická 130/32, o vyklizení nemovitostí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn.

21 C 25/2012, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soud v Praze ze dne 17. dubna 2013, č. j. 13 Co 9/2013-121, takto. I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu, kterým potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11. 10. 2012, č. j. 21 C 25/2012-79, jímž jí uložil do tří dnů od právní moci rozsudku vyklidit a vyklizené předat žalobkyni pozemky č.

609/69 a č. 609/79, nacházející se v k. ú. T., obec P., zapsané na LV č. 6000 u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, a rozhodl o náhradě nákladů řízení; a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 (ve spojení s § 243f odst. 3) zákona č.

99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění od 1. 1. 2013 (dále jen „o. s. ř.”) odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - § 238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat. Má-li být dovolání přípustné proto, že „se odvolací soud při svém rozhodování odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu § 241a odst.

2 o. s. ř., jen je-li z dovolání zřejmé, od které konkrétní ustálené rozhodovací praxe se odvolací soud odchýlil při řešení právních otázek, na nichž jeho rozhodnutí spočívá a které jsou dovoláním napadeny (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, které je dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). Takový údaj se však v dovolání nenachází. Dovolatelka navíc uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 11. prosince 2013 JUDr. Pavlína B r z o b o h a t á předsedkyně senátu