Decision detail
20 Cdo 2423/2010

Court: Nejvyšší soud
ECLI: ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.2423.2010.1
Date: Aug 11, 2010
Text status: full text available
Judgment texts are shown in their original Czech version.
20 Cdo 2423/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v exekuční věci oprávněného Dopravního podniku města České Budějovice, a. s. , se sídlem v Českých Budějovicích, Novohradská 738/40, proti povinnému J. P. , zemřelému dne 7. 6. 2009, pro 208,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 34 Nc 7270/2003, o dovolání Mgr.

Kamila Košiny, soudního exekutora Exekutorského úřadu Prachatice, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 5. 2010, č. j. 19 Co 984/2010-14, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 5. 3. 2010, č. j. 34 Nc 7270/2003-9, zastavil exekuci nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 18. 8. 2003, č. j.

34 Nc 7270/2003-4 (výrok I.), rozhodl, že soudní exekutor nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), a zároveň rozhodl, že ani oprávněná nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Rozhodnutí krajského soudu napadl soudní exekutor dovoláním. Dovolání není přípustné. Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., o občanském soudním řádu, ve znění účinném od 1.

7. 2009 (viz čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není.

Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech exekuce (stejně jako usnesení o nákladech řízení) není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č.

4). Nejvyšší soud proto dovolání soudního exekutora podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Dovolání soudního exekutora bylo odmítnuto, oprávněnému ani povinnému dle obsahu spisu náklady v dovolacím řízení nevznikly; tomu odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (§ 142 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5, věty první, o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 11. srpna 2010 JUDr.

Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu